Cenzuru můžeme označit jako tendenci prostoupit veškerý společenský život komplexním systémem špehování a teroru. Cenzura patří mezi formy psychologického nátlaku ve smyslu vedení psychologické války.
Cenzuru můžeme označit jako tendenci prostoupit veškerý společenský život komplexním systémem špehování a teroru. Cenzura patří mezi formy psychologického nátlaku ve smyslu vedení psychologické války. Každá úspěšně vedená psychologická válka má za následek občanské konflikty, které většinou vyústí v občanskou či mezinárodní válku.
Monopolistický vývoj urychlil fašistické metody, které jsou zřetelné v dnešní EU. Tento vývoj charakterizuje epochu bankovního kapitálu, nadnárodních korporací s vlastní interní politikou, posilování eurounijní mašinérie – dnešní Brusel, masivní růst úřednického a vojenského aparátu se zostřováním represivních opatření vůči veškerým demokratickým silám. Fašistická metoda spočívá v tom, že každé opoziční hnutí či proud, které nesouzní s diktátem nynější EU, je automaticky označováno jako fašistické, ultranacionalistické, xenofobní, problematické, nacistické atd. Tato metoda, kterou dle fašistického modelu převzaly USA, Německo a Brusel, je velmi účinná, neboť má za úkol zmást a ovlivnit myšlení občanů v tom smyslu, že veškerá demokratická hnutí či proudy, které se staví na odpor proti jakémukoliv diktátu, jsou právě ta pravá fašistická a xenofobní.
Západní tajné služby se orientovaly po roce 1989 podobně jako při druhé světové válce. To znamená, že za války zasahovaly ve fašistických státech v nejrůznějších oblastech, na jedné straně využívaly svého vlivu k tomu, aby podryly tehdejší fašistickou koalici a na straně druhé hledaly svými specifickými prostředky a metodami cesty, jak zachovat imperialistické panství v Německu jako budoucí baštu pro silný útočný klín proti budoucí demokracii a využití právě specifických fašistických metod v budoucnu. Tyto specifické metody byly velmi dobře propracované, neboť vzbuzovaly navenek zdání, že tyto „záchranné“ síly bojují proti fašismu a nacismu, proti xenofobii a imperialismu a zaručí budoucím státům svobodu a demokracii. Protidemokratická poválečná politika měla za úkol infiltraci všech socialistických států a zřizování tzv. „pátých kolon“ a jejich posilování, neboť „páté kolony“ vznikaly po celou dobu studené války i po ní. Tyto páté kolony se dnes úspěšně či méně úspěšně skrývají pod různými neziskovkami, různými instituty, které se tváří jako vzdělávací, některými vědeckými či bankovními ústavy apod.
Infiltrace probíhala i směrem do vrcholové politiky a mezi umělce. Imperialistické tajné služby měly v plánu si do značné míry podrobit tajné služby svých spojenců, aby je mohly následně využívat v zájmu vlastní neomezené světovlády a neustálému boji proti Rusku. Infiltrace veškerých médií pak znamenala obrovský úspěch tajných služeb, neboť veškerá hlavní média byla pod kontrolou a tudíž mohla v masívním měřítku ovlivňovat myšlení lidí a implantovat do jejich uvažování vlastní schémata a názory. Cenzura pak spočívá v tom, že i díky médiím je celý společenský život prostoupen komplexním systémem špiclování a psychologickým terorem, který je zacílen hlavně na emoce, tudíž „zglajchšaltuje“ názory a smýšlení a vytěsňuje, dehonestuje, zesměšňuje a systematicky likviduje opoziční názory a smýšlení. Psychologickou válku můžeme obecně charakterizovat jako veškeré metody používané a cílené na psychiku člověka, na jeho emoce a slabiny.
S přechodem západních velmocí ke studené válce kolem roku 1946 se utvářela protisocialistická politika agrese a určovala úlohu imperialistických tajných služeb vojensko-politické strategické koncepce USA a to s cílem utlumit lidově demokratická zřízení a zároveň v časovém horizontu rozprášit veškerá fungující státní zřízení (byť diktátorská či rozvojová či lidová) mimo Evropu. Následně se utvořila i politika z pozice síly, která se opírala o systém vojenských koalic (NATO), neboť to zaručovalo, že veškeré státy, které budou spadat pod tuto koalici, upustí od velkého zbrojení, rozpustí velké armády a ponechají si jen nezbytný malý vojenský aparát – většinou funkčně už jen administrativní, osekají vlastní vojenský arzenál a v podstatě zůstanou jak nazí v trní a budou se spoléhat na silné vojenské spojence v NATO. Vědeckotechnický rozvoj jednotlivých zemí utrpěl také zásah, neboť různé laboratoře a vědecká pracoviště se stala dějištěm špionáže, aby konkurence na poli věděckotechnického rozvoje, technických novinek, vědeckých výzkumů atd. byla za včasu podchycena imperialistickými tajnými službami. V podstatě špionáž, cenzura a infiltrace probíhala současně na více frontách.
Dnešní metody cenzury jsou stejné jako v minulosti. Omezováním názorů, myšlenek či tvůrčího ducha, které nekorespondují s uniformitou a jednosměrným proudem, jenž je předepsán doktrínou, která je implantována postupně v celém světě. Poslední svobodnou bránou pro rozmanitost názorů, myšlenek a tvůrčího ducha je v dnešním čase internet. Ovšem i zde už zasahují imperialistické síly tak, aby umlčely jakoukoliv opozici a poslední vzdorující demokratickou baštu proměnily psychologickou válkou k obrazu svému. Já ovšem pevně věřím, že se tak nestane, jako jsem pevně věřila tomu, že Angličané vystoupí z fašistické EU. Nejsem Angličan, ale považuji výsledek jejich referenda i za svoje malé osobní vítězství v tom smyslu, že mé přesvědčení a smýšlení bylo správné a čestné.
-ed-
