Když bylo sestřeleno vojenské ruské letadlo Su-24 tureckou armádou v listopadu minulého roku, vyvolal tento incident mnoho různých vyjádření k celé situaci.
Mnozí máme ještě v paměti i sestřelení civilního ruského letadla, při kterém zahynuli všichni cestující na palubě. K této „prácičce“ se tenkrát skoro okamžitě hrdě přihlásil (dle AFP a Reuters) Islámský stát a většina se shodla, že šlo o teroristický čin. Budiž.
A není to tak dlouho po incidentu jednoho letadla a máme tu sestřelení vojenského bitevníku, opět ruského (by mě překvapilo, kdyby to byl jiný) a smrt dvou pilotů, kterým ani sebelepší padák nemohl zachránit život. Když do vás někdo střílí při parašutistickém seskoku, nemáte moc šancí se bránit.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu v Bruselu po jednání v centrále NATO oznámil, že sestřelení ruského letadla byl obranný čin. Prezident Putin řekl, že je to „nůž do zad“. Turecký prezident Erdogan vyjádřil potom lítost nad sestřelením bitevníku, ovšem tak jako tak, pozdní lítost vztahy mezi Tureckem a Ruskem rozhodně nijak extrémně nezlepšila. NATO, po incidentu se sestřelením Su-24, dle generálního tajemníka Jense Stoltenberga, stojí za Tureckem. Budiž.
A teď něco, co mi připomíná, že 17 vteřin v životě lidském je otázkou života a smrti. 17 vteřin je pro někoho dlouhá doba a pro někoho okamžik, který ani nepostřehne. 17 vteřin je třeba v hokejovém zápase doba napětí a čekání na gól, který rozhodne o všem, 17 vteřin jako plavci klidně uplavete pod vodou, aniž byste se utopili, 17 vteřin při čekání na úřadech či v ordinaci u doktora vám může připadat jako věčnost, 17 vteřin vám může prostě i změnit život - navždy.
Ruské vojenské letadlo se v 17 vteřinách, kdy se na tento čas vychýlilo ze své trasy, stalo terčem útoku. 17 vteřin stačí k tomu, aby vás někdo obvinil z teroristického činu či narušení vzdušného prostoru za účelem špionáže, prostě 17 vteřin stačilo turecké straně, aby vyhodnotila správně situaci, varovala posádku letounu, stačila vysledovat přesné záměry vojenského bitevníku, stačila varovnými výstřely naznačit, aby opustil její vzdušný prostor, prostě dělala vše proto, aby nedošlo ke sestřelení ruského letounu. Během 17ti vteřin byli prostě turečtí vojáci supermany, neboť stačili provést tolik varovných signálů, aby nedošlo ke sestřelení, že by měli dostat nějaká vyznamenání. Zabít dva piloty, kteří se katapultovali, aby si zachránili holý život, to je panečku hrdinství. Ale že prý to jinak nešlo, prý extrémní situace. Tohle jestli někdo médiím baští, tak musí být už fakt ale totálně přežraný.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner nazval sestřelení letounu Su-24 také obranou Turecka. To by mě ani tak nepřekvapilo, protože tenhle člověk musí kopat a žvanit každou vteřinu tak, aby nebyl odejit. Takže 17 vteřin je pro něj v jeho životě zrovna tak zásadních jako pro dva piloty ruského Su-24. Větším překvapením pro mě byla přímo tisková konference právě k sestřelení ruského bitevníku, která je tak výmluvná, že až si ji pustíte, tak jen stále veselý primitiv by nepochopil o co všechno se hraje a o co jde. Dvojí metr není žádným tajemstvím a používá se všude, ovšem takhle si naběhnout před celým světem, no tedy pane tiskový mluvčí, takhle se odkopat, to je ostuda. Když už používáte dvojí metr měl byste být opatrnější, protože tenhle skandál z vaší tiskovky zodpověděl v podstatě mnoho otázek i ty, které ještě nebyly ani vyřčeny. No vidíte a stačilo k tomu taky několik vteřin.
-ed-
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=6MQxrO2ircY
