Kdy už se konečně vzpamatuje nejstarší česká zoologická zahrada? Moc bych si přála, aby se z tohoto naprosto zanedbaného místa stalo místo plné pohody jak pro zvířata, tak pro návštěvníky.
Do ZOO v Liberci moc často nechodím, protože zvířata mám ráda a podmínky, ve kterých jsou chována v této zoologické zahradě, se mi vůbec nelíbí a je mi z toho smutno. Nedávno jsem se však překonala a v rámci toho, že u nás nyní bydlí otec, který moc dobře nechodí, jsem pro něho zvolila právě procházku po ZOO.
Když nepočítám přeplněné parkoviště s nemožností zaparkovat a zničené lavičky u zastávky tramvaje, nás ZOO přivítala pěkným novým vchodem. Pozitivní bylo to, že vstupné pro důchodce nad 75 let činí 20 Kč a v zahradě je dostatek laviček. Brali jsme si pro jistotu raději sebou skládací židličku, ale otec ji využil pouze na třech delších úsecích, kde právě lavičky chyběly.
U miniaturního výběhu slonů jsem se snažila moc nezdržovat, abych nemusela před tátou zlostně nadávat, o to samé jsem se snažila i u výběhu takinů čínských, kteří by si jako ohrožený druh také zasloužili důstojnější prostor.
Ve spodní části ZOO nás přivítala velice zručně namalovaná kulisa volavky. Pelikáni na Jezírku však vypadali spokojeně, stejně tak zamilovaný páreček lvů ve středu zahrady.
V liberecké zoologické zahradě se daří dlouhá léta odchov dravých ptáků a jejich návrat do volné přírody, ale běžný návštěvník se o tom ani nedoví. U jejich historických klecí chybí jak informace, tak lavičky na pozorování, takže lidé touto cestou jen bez zastavení prochází. Škoda.
Centrální betonová část, která se mi nikdy nelíbila, mi přišla tentokrát ještě horší, díky totálně upatlaným sklům, za kterými vypadala zvířata jak v mlze. Jedna paní nazvala trefně expozici s bílými tygry výběhem pro křečky. V bazénu pro tučňáky plaval jeden osamocený, o své kolonii si asi může nechat jen zdát. Co jsem už vůbec nechápala, byly venkovní expozice zarostlé vysokou trávou. Nejbizartněji působili překrásní plameňáci vedle obřích kopřiv. Jediná betonová stavba, která se opravdu povedla je pěkný bazén pro lachtany. Když už jsem u toho betonu, ten vydrží všechno, vždy se usměji nad monstrem z betonových podlážek spojených železnými trubkami, tuším ve výběhu kozorožců, které si stále pamatuji již z mého dětství z doby před revolucí a je stále aktivně využíváno zvířaty.
Třeba se zoologické zahradě už konečně blýská na lepší časy. Tomu by nasvědčovalo uzavření horního patra pavilonu tropů, uzavření pavilonu šelem a prázdné klece, kde bývali myslím sovy. Možná se blíží celková rekonstrukce.
Můj osobní názor je takový, že by ZOO měla úplně změnit koncept. Je malá, proto si myslím, že by zde neměli chovat větší druhy, které potřebují větší prostor nebo si z velkých druhů vybrat jeden a dopřát mu dostatečně velký a pro návštěvníky atraktivní prostor. Například zde mají vedle sebe expozici žiraf a slonů. Proč tedy slony neumístit do jiných zoologických zahrad, kde mají lepší podmínky a žirafám nerozšířit výběh a neudělat tak více pozorovatelen. Potom bych chovala pár atraktivních druhů, které lidi znají a rádi se jejich kousky baví, což jsou třeba tuleni a surikaty. Hlavním konceptem by však mohl být chov menších ohrožených druhů. Dopřát jim co nejlepší podmínky, aby se dařilo jejich rozmnožování. Pro návštěvníky kolem ubikací zvířat rozmístit dostatek laviček a pozorovacích míst s informacemi o daném druhu. Naučit tak lidi zvířata pozorovat a ne jen zoologickou zahradou jen proletět. Podobný koncept razí ZOO zakladatele Geralda Durrella na ostrově Jersey. Četla jsem recenze na tamější ZOO, z kterých vyplývá, že tam mnoho návštěvníků stráví celý den, přičemž je to zahrada rozlohou ještě menší než liberecká. V ZOO v Liberci celý den tráví asi jen málo kdo.
