Možná přemýšlíte o tom, kam se vydat na novoroční odpolední procházku nebo kam na zimní celodenní výlet. Prachovské skály by mohly být to pravé.
O Prachovských skálách, nacházejících se v Českém ráji nedaleko Jičína, bylo již mnohé napsáno. V letních měsících procházejí skálami davy návštěvníků. Jak je tomu však v zimě? Jak působí skalní město v tento čas? Možná by někoho napadlo, že deprimujícím dojmem. Není tomu tak. Procházka skálami je velice příjemná a uklidňující. Obzvláště člověk z velkého rušného města zde ocení ticho a klid. V posledních letech, kdy bývají zimní měsíce bez sněhu, je návštěva „Prachova“ příjemným zpestřením šedivých dnů.
Člověk si může vychutnat krásu skal bez toho, aby mu někdo tzv. zezadu dýchal na krk. V klidu si prohlédnout voštiny – síť drobných prohlubní a jamek na povrchu skal. V zimě vykoukne to, co se skrývá v letní zeleni. Na Vyhlídce Českého ráje může obdivovat nejen moře skal, ale i vzdálený pohled na Trosky, Vyskeř, Ralsko, Ještěd.
V druhohorách byla celá oblast pod hladinou moře. Později byla oblast tektonickou silou vyzdvižena a mořské dno se rozdělilo na řadu samostatných tabulí (Prachovské skály, Suché skály, Hruboskalsko, Příhrazské skály). Sopečná činnost v třetihorách pak dotvořila krajinu (Trosky, Vyskeř, Veliš, Zebín).
Ve 13. století Přemysl Otakar I. založil hrad Veliš, Prachovské skály byly součástí panství. Po roce 1337 vlastnilo panství několik významných rodů. Roku 1637 získal Velišské panství s Prachovskými skálami Jindřich Schlik. V roce 1933 byly skály vyhlášeny národní přírodní rezervací. Roku 1948 byl Schlikům celý majetek vyvlastněn. V r. 1993 jim zabavený majetek vrátili a od roku 2000 provozují turistickou oblast Prachovské skály ve vlastní režii.
V zimě nevybírají parkovné ani vstupné. K občerstvení lze využít buď restauraci v parkhotelu Skalní město nebo restauraci v hotelu Pod Šikmou věží.
