Zajímavá paralela

Četl jsem zajímavý článek na iDnes.cz o tom, kterak si kanadské školy nevědí rady s liknavostí Romských dětí z Česka. Občas se chovám jako právník a usiluji o pohled na situaci z jiného úhlu a tak jsem oprášil angličtinu a přelouskal toto :                                                                                                                      "Roma parents back home have also faced accusations of pushing their children into street crime rather than schooling.".....Hups!!! "We need to develop curriculum for Roma teenagers in Grade 10 who are working at a Grade 4 to 6 level," "many Roma children seem unfamiliar with routines such as the school bell. Some plunge into fist-fights, show little respect for teachers, ignore homework and skip school for days at a time, even in elementary grades."......Hups!!!! Zdroj:  http://www.parentcentral.ca/parent/education/schoolsandresources/article/732028--roma-children-perplex-local-educators O čem toto vypovídá?

Jsem dost nemile překvapen. Očekával jsem spíše tendence chytit příležitost za pačesy. Po tom všem, co zaznělo na adresu ČR bych předpokládal, že v rozvinuté demokracii moji soukmenovci s nadšením nastartují emancipační proces a budou dychtit po vzdělání, zaměstnání a společenské prestiži.

Nalejme si čistého vína a uvědomme si podstatné. Článek jasně poukazuje na tu skutečnost, že politika cukru dlouhodobě aplikovaná v ČR se míjí účinkem bez patřičného biče na určité způsoby chování/nechování/nevychování .....? Kanadská anabáze je toho jasným důkazem.

Parents...parents...parents....Magické slůvko skloňované ve všech pádech. Na situaci zde v MOJÍ zemi mám jasný názor, ve kterém mě ujišťují právě takovéto situace... Státní intervence by měla být tvrdší a to z důvodu zajištění příznivější budoucnosti pro romské děti. Jestliže nezodpovědný rodič nebude mít nad sebou patřičný bič, tak další generace Romů půjde ve šlépějích svých rodičů... Velmi nepříjemná vize. Efektivní řešení záležitostí týkajících se nás Romů, vidím jako veskrze nepříjemná a nepopulární opatření. 

Vyplácení dávek rodičům podmíněnou, řádnou docházkou jejich dětí do ZŠ a to se pochopitelně netýká jen Romů, ale všech těch, kteří jako rodiče ohrožují vzdělávací proces svého dítěte a tím jej hendikepují .

Aspoň poslední rok v MŠ by měl být povinný, neboť přechod do "velké" školy je pro mnoho dětí skutečně velmi náročný. Osobně bych se přimlouval za návrat k bezplatné docházce, i když je to řešitelné i jinak, třeba prostřednictvím vyšších přídavků na dítě.

Těm co by mě podezřívali z nedostatečné loajality vůči etniku, nekorektnosti a nesounáležitosti s národem musím vzkázat pravý opak. Jen protože chci pro svůj národ to nejlepší, jelikož mi záleží na budoucnosti Romů a jsem na své Romství patřičně hrdý, píšu to, co si jiní jen myslí a možná a to je nejsmutnější, mnozí na to ani nepomyslí. Já spokojený nejsem, ačkoliv bych mohl a chce se mi lidi fakticky mnohdy zařvat: " DOST !!!"

Doufám, že nemusím nikomu vysvětlovat pojem generalizace. Toto není o Romech jako celku, to je o sociální skupině Romů, kterým my osobně říkáme "degeši".