Ačkoliv není prezident Zeman v úřadu nikterak dlouho, zdá se, že s vysokými školami dobře vycházet nebude. Po odmítnutí jmenovat Martina C. Putnu profesorem, tu máme další spor. A je smutné, že se točí kolem tak významného dne, jakým je 28. říjen.
Od první přímé volby prezidenta uplynul už nějaký ten měsíc, abychom si stihli všimnout, že Miloš Zeman mnohokrát zkouší, kam až může se svými autoritářskými sklony zajít. A evidentně mu vadí, když se to někomu znelíbí. Tradice zvát všechny rektory vysokých škol na oslavy 28. října byla v naší republice zakořeněna už nějakou dobu a obě předchozí hlavy státu by asi ani nenapadlo jednoho z nich nepozvat. Ten současný se nepozváním dvou snaží řešit domnělou křivdu na své osobě.
Když rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek zcela legitimně odmítl zářijovou přednášku Miloše Zemana, prý „tím urazil hlavu státu“. Rektor to odůvodnil tím, že chce, aby škola zůstala apolitickou institucí, a proto nechce aby před volbami došlo k nějaké agitaci. Jinou věcí by bylo, kdybychom skutečně měli nadstranického prezidenta, který by měl zájem o odbornou přednášku. Jenže takového prezidenta nemáme. Mohli jsme se o tom přesvědčit, když se z úřednické vlády (chcete-li vlády odborníků) během lusknutí prstů stala vláda minimálně poloúřednická se zástupci SPOZ. Už samotný fakt, že je čestným předsedou strany, která je po něm pojmenována, a že visí na billboardech, je ale jednoznačný. Docent Mikuláš Bek se tak rozhodl stejně, jako by o přednášku žádal Miroslav Kalousek či Bohuslav Sobotka.
Odůvodnění nepozvání druhého z rektorů – rektora Jihočeské univerzity Libora Grubhoffera, je stejně absurdní jako v prvém případě. Ten se provinil tak závažným způsobem, že to Miloš Zeman nemohl přenést přes srdce. A to tak, že si dovolil nesouhlasit s postojem, jaký zaujal prezident při udělování titulu profesora Martinu C. Putnovi.
Některé pravicové strany, zejména Miroslav Kalousek, často hovoří o tom, jak je nutné chránit naši demokracii před autoritářem Milošem Zemanem. Samozřejmě je to svým způsobem dělání z komára velblouda, ale něco na tom skutečně je. Proto je moc důležité, že jsou lidi, kteří dokážou dát svůj nesouhlas veřejně a hlasitě najevo. Třeba tak jak to udělala většina zbývajících rektorů, kteří pozvání obdrželi.
Odpůrci tohoto kroku argumentují tím, že je to znesvěcení a neúcta k 28. říjnu. Tak ale přesně takhle se v prvé řadě zachoval Miloš Zeman. Porušil tradice jen kvůli osobní pomstě. A jestli někdo znevážil význam tohoto data, tak je to právě prezident. Navíc stejně tak jako on nereprezentuje na zahraničních cestách pouze svou osobu, ale i celou Českou republiku, tak rektoři reprezentují celou svou univerzitu, resp. vysokou školu. Nepozvání výše zmiňovaných dvou pánů, je tak vzkazem i pro mnohé další.
Proto jsem moc rád, že se většina rektorů zachovala tak, jak se zachovala (i když těm, co se rozhodnou zúčastnit se, to zazlívat nelze). A pokud je v naší republice více takových lidí, tak se žádného ohrožení naší demokracie, tak jak se o něm občas mluví, nebojím.
