To chce klid (chladnou hlavu a nohy v teple)

Žádná vládní politická krize se zjevně nekoná. To je jen další z opakovaných pokusů politicky neúspěšných (rádoby demokratů) za každou cenu destabilizovat náš politický systém po sérii prohraných voleb.

Na tyto hrátky si budeme muset v naší demokracii zjevně zvyknout. Naučit se rozlišovat, co je alarmujícím příznakem porušení a ohrožení demokracie a co jen kvílením politicky málo mocných, neúspěšných a bezmocných.

Chceme demokracii? Tak se jí musíme učit. Je to systém. A zvyknout si u ní na doprovodný výskyt podivných i neblahých jevů a projevů. Ty nezmizí. Budou dál a různě modifikované.

Chraňme si skutečné principy systému naší demokracie a právního státu. Nezaměňujme je s momentálně uplatňovanou politikou vítězů voleb.

Chraňme si svobodu jednotlivce pro všechny, svobodu slova, svobodnou politickou soutěž, zastupitelskou a přímou demokracii, regulérní volby a referendum, rovné příležitosti, presumpci neviny, spravedlivý soudní proces, ..… .Ale nechejme také konat vítěze regulérních voleb, pokud jednají a konají na základě a v rámci těchto demokratických principů.

Že dělají jinou politiku, než jejich neúspěšní političtí protivníci? To určitě není žádným porušením nebo selháním demokracie, ani právního státu. To jen voliči si vybrali a zvolili je a jejich politiku. Protivníci neměli a nemají na prosazování své politiky potřebný výsledek, ani sílu. Do dalších voleb se musí více snažit.

A. Babiš je silná, schopná a úspěšná osobnost. Dnes ve svobodné politické soutěži vyhrává a své politické soupeře odsouvá od moci a od koryt (kterou donedávna nemístně nadužívali a u kterých si stejně nemístně mlaskali). No, a ti jako tonoucí se stébla chytají. Zkoušejí kde, co, co kdyby?

Říká se, že v politice v sexu je dovoleno všechno. Důkazem je i stálá existence nehumánních vojenských válečných konfliktů, což je politika vedená jen jinými prostředky.

U nás se v politice zatím vojensky neválčí. Ale jinak při výběru prostředků politického boje se žádné servítky neberou. Stále i u nás platí, že účel světí prostředky. A tak si musíme zvyknout na skutečnost, že kteří prahnou po moci a korytech, se neštítí ničeho. Zvyknout si ovšem neznamená přitakávat a souhlasit. Jde o to jen nebýt překvapení, spíš být připraveni. 

Tam kde funguje trh, tam funguje marketing, propagace, reklama (práce s masami). Na politickém trhu takto funguje politický marketing, účelová demagogie a propaganda.

Jestliže lidé si chtějí sami vládnout – mít demokracii, tak by měli působení těchto prostředků dobře vnímat a rozlišovat. V dnešní informační společnosti, kde informační technologie, sociální sítě a média na nás tlačí ze všech stran, to není zrovna jednoduché. Ale je to jako s chřipkou. Její viry jsou všude kolem. Záleží jen na naší imunitě, jak se jim dokážeme bránit (imunita se pěstuje).

Aby naši stále bdící oportunisté trefili a oslabili A. Babiše, sáhli mu na jeho děti (navíc nemocné). O nich, jejich pohybu a konání se vše vědělo už dříve (věděla to i PČR).

Takže co se tím zjistilo, co je dnes ve věci nového? Vůbec nic. Vůbec nic.

Ale účel před 17. listopadem to splnilo. Co kdyby přece jen z jiskry vzešel plamen, soudruzi? Společnost se přece jen zavlnila. Dva, tři dny bylo o čem psát a „tlachat“. Jenže to je všechno. Dnes kauza začíná už odvětrávat.

Někteří se ale zase více projevili v pravém světle a ukázalo se, kdo je kdo a co jsou zač. Dem. blok nepřekvapil a jako do pekel se propadající sršel síru. Okamura úsměvně na čas úplně ztratil orientaci (???). Rozhádaná ČSSD tančila a tančí na vejcích - ani tak, ani tak, aby si nějak nezadali. Piráti vypadali, že právě dostali dotace, takže si plnili své. Senátoři svým vystoupením se opět snažili sami přesvědčit národ, že v jejich podání je senát skutečně úplně k ničemu a může být bez náhrady zrušen (byť samozřejmě systémově by tomu mělo být naopak). J. Čunek, ošlehaný vlastní zkušeností s drsnou realitou české politiky se nebál na rovinu říct, co si o věci skutečně myslí, a jak je v tomto státě jednoduché obvinit a snažit se zničit každého, kdo nezapadá do aktuálního mainstreamu. Jako pravý státník se opakovaně projevil prezident M. Zeman. V jediném vystoupením na TV obrazovce a několika rozhodnými větami sjednal jasno a pořádek ve státě (gratulace a přejeme mu pevné zdraví).

Takže další pokus málo mocných a oportunistů, stále neúnavně čekajících na svou příležitost, jaksi zase nevyšel. Jen A. Babišovi začnou stoupat preference, které mu poslední dobou mírně klesaly.

V této souvislosti by bylo možné začít jej samotného podezřívat, že si tyto kauzy inscenuje a spouští sám se svým PR týmem.