Pozitivní je, že se dnes může a dokáže např. 250.000 lidí svobodně sejít, třeba i na Letné a projevit své politické názory, ať už jsou jaké jsou..
Jinou věcí je, co je možné z toho dovozovat? Zda právě např. převážně Pražáci na Letné jsou zrovna tím reprezentativním vzorkem celé 10 miliónové společnosti? Je pěkné listopadové sobotní odpoledne, tak proč si nevyjít na Letnou v očekávání, co kdyby se tam náhodou přece jen něco dělo, tak proč nebýt u toho.
Za pozornost stojí poměrně náročné a bezchybné organizační a logistické zajištění celé akce, včetně jejího financování. Zjevně to není práce samotných protagonistů, kteří se střídají na pódiu. Takže kdo asi za tím stojí a kdo to platí? Levné to není. A stále je aktuální: „Bez peněz do hospody nelez“. Ani revoluci není možné dělat bez peněz. Jak známo, VŘSR např. financovali Němci a nadnárodní kapitál.
Protagonisté celé akce se den před tím scházejí s představiteli opozičních stran. Proč asi? Když se údajně jedná výhradně o občanskou iniciativu? Tímto je dostatečně řečeno, že to až tak úplně apolitická a jen občanská iniciativa není.
Je zjevné, že opoziční strany (ve své zoufalé bezradnosti) už nemají odvahu samy vyjít před občany, promluvit k nim a podívat se jim do očí. A tak za sebe vystrkují na pódium údajně nezávislé aktéry, kteří zjevně „nabrífovaní“ za ně srší opoziční rétoriku, radikálně útočí přímo na dnešní vládní garnituru, vyzývají ji k demisi. Úsměvné je, že tito aktéři současně veřejně vyzývají samotné opoziční strany, aby už konečně začaly něco dělat, daly se dohromady a konečně se v jednom šiku aspoň nějak dokázaly ve volbách postavit A. Babišovi. A takové strany by nám chtěly tady vládnout. Není to úsměvné?
Dále je také pozoruhodné, že organizátory celé akce jsou „mlaďoši“, jejich chmýří místo vousů na bradě ukazuje, že se narodili až po listopadu 89 a nebo v té době ještě "tahali kačera doma po dvorku". Klasik uvádí: "Společnost bez mládí je smutná, ale bez stáří je trapná“. Co dodat? Je skutečně velice těžké těmto „mlaďochům“ uvěřit jejich zápal a velká slova. Spíš je otázkou, pro koho pracují a kdo je platí (přípravné schůzky s „Demagogickým blokem" dostatečně mluví za vše).
Nejvíce rozpaků ale přinesl samotný program odpoledního "happeningu" na Letné.
V úvodu se vykřikovaly radikální politické invektivy, ataky a ultimativní výzvy k demisi premiéra, jako by tady nefungovala demokracie a její řádné volby.
Potom se mluvilo o nějakých snech, jak by si dotyční politiku představovali a ze svých požadavků stavěli dokonce jakýsi program. Požadavky typu, že všichni budeme mluvit slušně, nebudeme lhát, nikdo nebude krást, všichni se budeme mít rádi, budeme si věrni, nebudeme si zahýbat apod. Objevila se celá řada obecných požadavků, které by podepsal kde kdo, že chceme slušné a pracovité politiky, kultivovanou politiku, hru podle pravidel, žádné fauly, také výzvy k větší občanské aktivitě obyvatelstva, ...... .
Jen je těžké dnes říct, proč takové požadavky jsou takto demonstrativně vyhlašované až nyní?
Kde byli tito „advokáti chudých“ v uplynulém čtvrtstoletí, kdy komunisté a estébáci prodali sami sebe (bylo jich v ČSSR na 2 milióny) a rozpustili se do tehdejších "standardních“ politických stran, hráli v nich první housle, jsou v nich dodnes. Kdy se tady „rozkrádaly" 2 bilióny majetku, kdy naše justice přitom účelově spala a byla slepá. Kdy se v parlamentu kupčilo, prosazovaly se zákony intrikami a manipulativně jedním hlasem pomocí účelově z vazby dovezeného jednoho "kriminálníka". Kdy politika celého uplynulého čtvrtstoletí byla pokrytecká a nemorální.
Pravda obvykle nebývá až tak složitá, ale naopak zcela prostá.
Je zjevné, že rejdiště a rýžoviště, které tady pro určité zájmové skupiny (jak domácí, tak zahraniční) v uplynulých letech rychle vzniklo, v posledních letech s působností ANO a A. Babiše začalo dostávat trhliny, společnost se začala aspoň trochu kultivovat a dotyčným začala vysychat koryta.
Proto dnes tito nelení a ženou lidi na Letnou. Cílem je: „A. Babiš z politiky ven“. V duchu: „Rozkaz zní jasně, muž s koženou brašnou nesmí projet za žádnou cenu“.
