Spojením neschopných se jejich dosavadní schopnosti nezvýší a očekávané zlepšení a úspěch se nedostaví. Jen za krátký čas promarní zbývající společný kapitál, a potom zase jen živoří nebo zajdou na úbytě
To není žádný objev. Takto to v přírodě funguje. My včelaři víme, že spojením dvou slabých živořících včelstev vznikne jen krátkodobě zdánlivě včelstvo silnější, protože to po krátkém čase zase oslabí a bude živořit stejně tak, jako před tím. Klíčem k životaschopnosti včelstva je jeho včelí královna.
Pozn. Pro ty, kteří se ve včelách zrovna neorientují, tak jen krátce - včely jsou sociální hmyz, žijí v desetitisícových společenstvích, jedna osamocená včela nic neznamená a rychle hyne, jedno včelstvo má jen jednu včelí královnu, až kolem 50 - 60 tisíc včelích dělnic a asi do nebo kolem desítky tisíc trubců. Včelstvo se svou včelí královnou žije a bez ní se po čase ztrácí a hyne. Stejný vliv má její „kvalita“.
Jestliže včelstvo slábne a včelař u něj vymění včelí královnu (za novou, mladší, kvalitnější), ve většině případů včelstvo „zrestartuje“ a začne sílit. Takto se to při chovu včel dělá.
Je zjevné, že svět stojí a řídí se určitými obecně platnými principy a zákonitostmi, které se dají vnímat jako generické a nacházíme je napříč světem v různých oblastech a oborech . Takže proč by výše popsaný princip, který platí v říši včel neměl platit v říši lidí?
