Zbavme se konečně důchodců!

Důchodci, důchodci, důchodci! Vděčné téma pro média, kde několikrát týdně slyšíme nebo čteme katastrofické zprávy, jak existence důchodců v České republice devastuje ekonomiku a devastovat bude i nadále. Senioři jsou akčním strašákem programu současné vlády. Značné množství občanů těmto zavádějícím tvrzením začíná věřit.

Někteří rádoby umělci, si na seniorech vybudovali kariéru tím, že z nich udělali polodementní loutky neschopné vlastního rozhodování. Politici svou neschopnost vést hospodárně stát k prosperitě, úspěšně přehazují na seniory. Negativní kampaň podporují velmi často média, aniž by měla byť sebemenší snahu přinášet o seniorech a situaci objektivní zprávy.

Důkazem přetrvávající negativistické kampaně vůči seniorům jsou dodnes zažité alegorie na urážlivý spot Přemluv bábu, přičemž akce známých osobností Nech mou babičku na pokoji, kdy se známé osobnosti fotily v citově pojatých objetích se svými babičkami, proletěla médii rychlostí blesku a zapadla v zapomnění.

Vláda využila seniory a jejich penze jako největší viníky současného stavu české ekonomiky a doslova na ně uvrhla klatbu. Stabilně je používá jako strašidlo krachu průběžného pilíře, aby donutila občany vstoupit do rizika druhého pilíře. Logicky myslící občan může dojít k závěru, že když vláda v sociální oblasti za vlády experta Drábka schvalovala jeden nefunkční zmetek za druhým, proč by měl být zrovna druhý důchodový pilíř kvalitní? Ostatně nedůvěru v něj vláda posílila i tím, že neposkytla garanci ochrany vkladů.

Polistopadoví politici rozprodali zlatý poklad, který si národ vytvořil od dob vzniku samostatného Československa v roce 1918, a který jakž takž přežil vše až do příchodu demokracie (české demokracie). Miliardy zmizely v černé díře kupónové privatizace. Další miliardy odtekly v LTO, ve zfalšovaných státních zakázkách a v dalších a dalších desítkách verzí podvodů. Stát rovněž vyplácí stále více miliard lidem, kteří v životě nepracovali.

Nikomu se již nepodaří spočítat, kolik stovek miliard, pravděpodobně však spíše biliónů, korun bylo od roku 1989 rozkradeno a podvodně od státu získáno. Můžeme předpokládat, že sta a sta těchto trestných činů vůbec nebylo odhaleno a další skončily pomocí dobře organizované mafie, do které nemalým dílem přispívají i politici, vyšetřovatelé a soudci, bez trestu. Beztrestně zmizely stovky miliard díky špatným politickým rozhodnutím.

Jen tyto miliardy by strašidlo opakovaně vsugerovávané důchodové krize odsunuly o nemalou řádku let. Třeba do doby po hospodářské recesi, do doby, kdy už nebude vládnout korupce, kdy budeme moci věřit fondům. Za naprosto nezvládnuté vládnutí bezmála 24 let teď pykají ti, kteří už nemají tolik síly se bránit – senioři. Vláda nezapomíná zdůrazňovat, že jde o celosvětový a především evropský problém.
Podívejme se tedy na život penzionovaných manželů, českých emigrantů, ve Spolkové republice Německo.

On emigroval v roce 1969, ona v roce 1977. Potkali se teprve v emigraci. Dnes, podle vlastního sdělení, vůbec nepociťují ze strany vlády, médií či mladé generace žádnou negativistickou kampaň či zastrašování bídnými důchody. Všeobecně je společnost informována o tom, že dnešní senioři pobírají 50% původního platu a do roku 2030 klesne tento průměr pravděpodobně na 41%.
Výše zmíněná dvojice pobírá německý důchod podle odpracovaných let (započtena jim byla i studia v tehdejší ČSSR a práce v jiných státech). V okruhu svých známých neznají nikoho na penzi, kdo by živořil. Tvrdí, že kdo chtěl pracovat, a práce bylo dost, netrpí dnes nouzí. Bydlí ve vlastním bytě a další byt pronajímají, což jim slouží jako příspěvek k penzi. Proto si nikdy neplatili dodatečné pojištění. Samozřejmostí jsou dvě auta v domácnosti. Díky ušetřenému nájmu, který by jinak vzal značnou část penze ve velkém městě, se mají velmi dobře a průběžně během roku cestují po Evropě.

Trochu rozdíl s životem seniora v ČR, není-liž pravda? Takže je docela možné, že dnešní mladí lidé v ČR budou muset po roce 2030 pronajímat dva byty místo jednoho nebo si celoživotně ukládat peníze do drahých kovů. Nemusí se pak strachovat, že fond, kde si ukládali celoživotní část úspor, zkrachuje nebo bude vytunelován, jak je v České republice zvykem.

Nejdůležitější však je, abychom již neumožňovali politikům a médiím neustále osočovat své rodiče a prarodiče, za neschopnost těch, kteří tento negativismus a lži káží!

Nabízím další články k přečtení:

Česká republika – právní stát podle soudců a politiků

Kde jsou ty úspory, Jaromíre Drábku?

Kauza Putna – úprava demokracie podle potřeb