Proč se vám říká slepice?!

Obě pohlaví živočišného druhu Homo sapiens sapiens, když ne jinde, tak v Česku určitě, urážejí s oblibou sami sebe navzájem. „Některé ženy jsou všechny stejné“ a „muži myslí jenom na jedno“, jsou snad ta nejjemnější již zdomácnělá rčení.

elektricke-ohradniky.cz

Osobně mně velmi vadí omezenost značné řady mužů, kteří bez rozmyslu naházejí všechny ženy do jednoho pytle s nápisem SLEPICE. Vadí mi to, protože mé přítelkyně, kamarádky, známé a většina dalších žen si tohle označení nezaslouží. Už jen proto, že muži, kteří o nich prohlašují, že jsou slepice, jim mnohdy nesahají ani po kotníky.

Z něčeho však označení vzniknout muselo. Důvod existovat musí. I když nyní upozorním na klasické „slepičí“ chování naprosté menšiny žen, přesto mám obavy, že budu uklován.
Začnu klasickým nešvarem, který já osobně nazývám „slepičí posed“. Setkáte se s ním docela často v autobusech. Ať je poloprázdný nebo obsazený, žena si sedne na sedadlo do uličky a tím automaticky blokuje volné místo u okna. Ani náhodou se nejedná o případy, kdy cestující vystupuje na příští zastávce. Jen se zkuste dovolit o blokované místo! Nějak mně v daném případě uniká logika myšlení – nebo spíše nemyšlení?

Nádherným příkladem slepičího jednání jsou drbny, které se zastaví u vstupu na přechod pro chodce a klábosí a klábosí, přitom provozují kolem sebe tanečky neustálým popocházením a přešlapováním, takže projíždějící řidiči (a samozřejmě i řidičky) asi často vypustí něžnou, ale docela logickou větu: „Tak lezeš, ty krávo, nebo jenom kecáš?“ Zde však můžeme zahrnout i všechny vchody a východy exponovaných veřejných míst, které velmi často slouží slepičím ženám jako debatní místa.
Přímo velkochovem slepic jsou supermarkety. Nákupní vozíky postavené napříč v uličkách, zabarikádované uličky hejny opět klábosících žen s vozíky vedle sebe, žen, které bez jakéhokoliv uzardění zablokují přístup k váhám u zeleniny jen aby si popovídaly… Nejsmutnější na celé záležitosti je, že když se pokusíte slušným dovolením skupiny diskutujících žen rozehnat, dívají se na vás pohledem vraha. A co teprve jízda vpravo?! Utrpení.

Od 10. listopadu 1938 je v naší republice uzákoněn provoz na komunikacích vpravo. Za těch více než 71 let jsme se tak nějak podvědomě naučili i chodit vpravo. Ne tak ovšem některé ženy!!! Se zlou se potážete, držíte-li se tohoto pravidla na chodníku jdouce proti ženě – slepici. A co teprve volně si vykračující skupina žen roztažených přes celý chodník? Nebo vesele štěbetající skupina maminek s kočárky, které absolutně nezajímá, že chodci neumí létat?! Je to ve velkém rozporu s tvrzením, že ženy jsou ukázněné a zodpovědné řidičky.

Mnohé ženy mluví a nepřemýšlí o tom co říkají. Nepamatují si ani svá důležitá prohlášení. Určitě znáte tvrzení: „Tak tohle jsem stoprocentně nikdy neřekla“. Pokud přesto dokážete opak, nečekejte výhru. Žena si v momentě vymyslí a obhájí důvod proč tvrdí něco jiného. Tak se lehce může stát, že zatímco vy budete měsíce tvrdit jednu a tu samou věc, žena bez mrknutí oka vystřídá třeba i deset zdůvodnění proč změnila své původní tvrzení. Co na tom, že si navzájem odporují?

A co ženy bijící se za ochranu kdečeho? Například rodičky z okolí Temelína, navrhují alternativní zdroje jádra, proti kterým dnes brojí dokonce i ti, kteří je tak vehementně ještě nedávno obhajovali. Navíc ani jedna z nich nepřemýšlí o tom, jak by vypadala naše země pokrytá černými deskami a lesem bílých vrtulí. S údernickým nadšením a zápalem mluví o něčem, čemu dokonale a do důsledku nerozumí. Vzorem těchto žen bez vlastního názoru může být na republikové úrovni například Paní Biomasa a ve světové politice čerstvě Sarah Palinová, která kritizuje prezidenta USA pro čtecí zařízení a sama „čte“ z vlastní dlaně. Taková faux pas přímo vybízí k povzdechu: „No co jste čekali, vždyť jsou to slepice“.

Uvedl jsem pouze několik málo příkladů „slepičího“ chování. Přesto, stejně jako na začátku svého článku tvrdím, že jde o naprostou menšinu mezi ženami, kterým tohle označení opravdu „sedí“. Přesto všechno tvrdím, že „házením všech žen do jednoho pytle“ ztrapňujeme my muži především sami sebe!!! Kolika mužům v té chvíli vytane na mysli vlastní maminka nebo žena, které si vážíme, kterou milujeme? A jestliže takto „titulují“ muži i své manželky, nic jiného si doma, hlupáci, nezaslouží.

Smutné je, že v opačném gardu takhle myslí mnohdy ženy o mužích. Ale to už je jiná kapitola…

Články s nejvyšší karmou:

Beznadějně zamilován

Jiří Čunek versus česká národní blbost

Jak se "léčí" alkoholici na Moravě