Proč nesnáší Václava Klause? Protože má často pravdu!

Český národ je jako hašteřivá žena, která dovede i po dvaceti letech vyčíst manželovi, že ji v daný večer, před sedmi tisíci dny, nepřenesl přes kaluž. Už dvaadvacet let se zde lidé nenávistně, a celkem zbytečně obviňují, kdo byl komunistou a kdo ne. Odvrhli jsme stovky odborníků, protože měli rudou knížku. Mezitím Spojené státy a další, tehdy pro nás vysněné demokracie, tyto „nebezpečné komunisty“ zaměstnaly, aby jim pomohli ovládnout postkomunistické trhy. Zatím, co se Češi pořád jen dohadují, kdo byl a kdo ne.

Jako stádo mnozí papouškují neustále dokola, že to byl Václav Klaus, který s tou svou kupónovou privatizací rozkradl republiku. Ano, kupónová privatizace bylo velmi špatné rozhodnutí!!! V takovém měřítku nevyzkoušený, a podle mnohých odborníků nerealizovatelný, podnik byl už předem odsouzen k zániku. Navíc při neexistujícím právním rámci. Nicméně Václav Klaus byl v té době „pouze“ ministr financí nikoliv monarcha nebo diktátor. Je nesporné, že byl velkým zastáncem kupónové privatizace.

Byl však pouze jeden z demokraticky zvolených politiků a nemohl tudíž rozhodovat sám. Jde o naprosto stejný scénář, kdy dnes lajeme Miroslavu Kalouskovi, jehož vyděračské návrhy na vyždímání financí z občanů by opět neprošly bez pomoci ostatních. Tím není myšlena pouze současná většina v parlamentu, ale všichni členové koaličních stran, což je dnes přibližně 33.000 občanů ČR. A v neposlední řadě k nim patří také voliči těchto stran.

I když jde o alibismus, je mnohem jednodušší odsoudit jednotlivce, než se postavit většině. Alibismus a schovávání se za výmluvy u nás vítězí. „Proč bych šel demonstrovat nebo k volbám, když se tam dostanou zase ti stejní zloději?“

Mnoha politikům v tomto státě, potažmo v Evropě vyhovuje, že řadě občanů České republiky, co se týká Václava Klause, „zamrzl“ mozek u kupónové privatizace. Že přes přiživovanou nenávist a různé mediální manipulace typu propisovacích afér odmítají přiznat zjevné: Že dnešní Václav Klaus, prezident České republiky, si za svými názory stojí a dovede je obhájit i proti neutuchající nesnášenlivosti třeba proti všem. Možná proto je nenávistně vláčen bahnem, poněvadž postavit se svým názorem masám dovede málokdo z nás.

Pro mnohé je Václav Klaus nepřijatelný už jen proto, že nejde názorově se stádem. Pro mnohé je naprosto nemyslitelné, že by jedinec mohl mít pravdu a Evropská únie nám lhala, Zelení nám lhali, pan Schwarzenberg nám lhal. Že by mohl mít pravdu člověk, který kdysi podporoval neúspěšnou privatizaci?

Historicky se chováme pořád stejně hloupě. Komunisté po roce 1948 odvrhli inteligenci, čímž nejvíce uškodili sami sobě respektive rozvoji republiky. Sametoví politici se zachovali po roce 1989 naprosto stejně, když odmítli odborníky „jen“ pro jejich stranickou příslušnost. A politici v nastoleném trendu zaslepeně pokračují dodnes, kdy odmítnou sebelepší návrh, protože je to návrh opozice. Stejně uvažují kritici Václava Klause. Kritici za každou cenu. Václav Klaus je možná kontroverzní osobnost a přece má v mnohém pravdu!

Václav Klaus již několik let upozorňuje na nutnost věnovat maximální pozornost exportu do mimoúnijních zemí. Svoji snahu realizuje při zahraničních návštěvách. Prozatím vítězilo Schwarzenbergovo zpátečnictví pro závislost na EU. Včetně neschopnosti (nebo záměru???) ministerstva zahraničí, obsazovat velvyslanectví schopnými manažery místo zasloužilých „trafikantů“, kteří více či méně postávají na vernisážích českých výstav. A najednou, 6. února 2012, přijde vláda s převratným vynálezem – že je velmi potřebné věnovat se mimoúnijnímu exportu. To je pouze jediný z řady příkladů, kdy Václav Klaus radil, upozorňoval a kritizoval s předstihem. Takových příkladů je dost a dost. Kdo si nedává klapky na oči, bez problémů si je najde.

Nenávist mnohdy vzniká z nevědomosti. Ale v České republice je nenávist hýčkaná a veškeré polehčující okolnosti jsou zavrženy předem. Václav Klaus je toho příkladem. Demokracie, to rovněž znamená respektovat názor druhého. A jak dokáže diskuse pod tímto článkem, na něco takového v Česku zatím nemáme, stejně jako na tu demokracii!

Čtěte i další články:

Odcházení – Český lev – vrchol pokrytectví!

Se Schwarzenbergem a Evropskou únií na ekonomické dno

Václav Klaus balzámem proti eurohysterikům