Vždycky je za co děkovat, přátelové.

Děsně velkým neduhem současné společnosti je nedostatek slova "děkuju" v každodenním životě. Člověk se během dětství naučí základní lidské slušnosti. Ten zbytek si pak seskládá na základě své povahy, zkušeností (těch špatných i dobrých), kulturní mentality, návyku lidí v jeho blízkosti a mnoha jiných okolností.

Ono neobyčejné "děkuju" se lehce vytrácí z drobných úkonů, za které se na první pohled nemusí "zas až tolik" děkovat. Když někoho požádáte, aby vám něco podal nebo když vám někdo něco nabídne.

Vždycky je za co děkovat.

Namísto "Není zač" tu a tam říkávám "Za strašně málo".

Ono krásné češtinářské "Rádo se stalo" si děsně nahlas říká o to, aby se používalo, nepřijde vám? :)

Užijme si mnoho krásných obyčejně neobyčejných okamžiků v nadcházejícím novém roce a nezapomínejme být šťastní. Vždycky může být hůř.