Přestože mám k mnoha událostem polistopadového vývoje naší země výhrady, nikdy jsem nepochyboval, že žiji v demokratické zemi. Až do ledna 2013. Během něj se staly dvě události, které mojí důvěrou v demokracii v ČR zásadně otřásly.
1. Amnestie
Je-li možné, aby prezident vydal rozhodnutí, které jednoznačně poškozuje základní lidská práva mnoha občanů, nežijeme v právním státě založeném na Listině základních práv a svobod. Článkem II amnestie prezident poškodil právo obětí na spravedlivý proces v nebývale velkém počtu. Spíše než v právním státě tedy žijeme v jakémsi podivném mixu demokracie a absolutní monarchie (absolutní monarcha je „legibus absolutus“- „zákonu nadřazen“; z lednové amnestie vyplývá, že prezident je nadřazen základním ústavním principům, které jsou stanoveny LZPS).
2. Prezidentské volby
Kandidát Miloš Zeman se doslova a do písmene prolhal na hrad, čímž porušil volební zákon. Budeme mít tedy prezidenta, který se do úřadu dostal způsobem, jenž je v přímém rozporu se zákonem.
Těmito dvěma událostmi, spojenými s prezidentským úřadem, byly dle mého názoru narušeny samotné základy společenského zřízení v ČR. Na papíře jsme sice demokratickou zemí, ale praxe je v rozporu s principy právního státu. Stát zde není pro občany, ale pro mafie, které si z něj udělaly dojnou krávu a právu se mohou zvysoka vysmívat. Během ledna značně posílily svoji pozici. Mohou nerušeně dělat, co potřebují. Pokud by se policii a justici přes všechny obstrukce ze strany mocných přeci jen podařilo nějaký případ dotáhnout a mafiím by hrozil právní postih, mají i nadále k dispozici prezidentské milosti a amnestii. Teď už nejde jen o to, že jakožto daně platící občan jsem tím oslem, který to vše financuje. Zločinnost systému dle mého názoru dosáhla takové úrovně, že se řádným životem v ČR stávám spoluviníkem. A nevím, má-li cenu proti tomu bojovat, když tu stačí zamávat šovinistickým praporem a občané poslušně zvolí, koho si mafie přejí. Možná zbývá jediná čestná cesta – uznat porážku hodnot Listiny základních práv a svobod a odejít do nějaké země, kde tyto hodnoty platí. A kde je v důsledku toho také mnohem menší korupce. Takových zemí je celá řada, s některými sousedíme.
Nevěřím, že ČR, kde neplatí Listina základních práv a svobod ani zákon o volbě prezidenta, a která je masivně tunelovaná, má nějakou budoucnost. A nechci být pasivním účastníkem a spoluviníkem zločinného spolčení, které ČR ničí.
