EU nezastaví šíření pandemie COVID-19, ale vytáhne naši ekonomiku z bryndy

Proč je dobré být součástí EU i v době pandemie koronavirové nákazy? Co unijní instituce mohou udělat, aby pomohly zastavit šíření nemoci? A co už se zvládlo?

V okamžiku psaní tohoto článku se na území Česka nachází více než 800 lidí, kteří se infikovali novým typem koronaviru. Nákaze naštěstí zatím nikdo nepodlehl. Čísla, která hlásí nejhůře postižený stát z celé EU, Itálie, je na tom o poznání hůře. Nemoc tu byla objevena už u 47 tisíc lidí a přes 4000 z nich na ni zemřelo. Lidé po celé Evropě se ptají, proč se nákaza tak rychle šíří a kde se skrývají unijní instituce, které obvykle mluví do všeho, a naopak nyní, kdy jich je nejvíce potřeba, mlčí?

Tyto otázky jsou na místě a zaslouží si odpověď. 

Instituce EU nemlčí, pouze respektují rozdělení hřiště a pravidla, která si dávno před vypuknutím pandemie koronaviru domluvily společně se členskými státy. Zdravotnictví patří do výsostných vod národních vlád a opatření, která se v něm v boji s virem přijímají, náleží výhradně k jejich pravomocem. Unijní instituce k tomu ani nemají potřebné nástroje – EU nedisponuje vlastní armádou nebo policí, kterou by mohla poslat do nějaké země, aby pomohla dohlížet na dodržování karantény. Není tu ani vlastní síť nemocnic, které by byly spravovány z evropské úrovně a přijímaly by pacienty z přeplněných oddělení v italských nebo španělských zařízeních, nebo společné evropské záchranářské jednotky, které by vyjížděly k akutním případům. A takhle bychom mohli pokračovat dál…

I tak nelze říct, že by EU jen postávala a nic nedělala. Naopak, jen se o tom tolik nepíše, jak by se nejspíš mělo. 

EU nedělá málo, její role ještě přijde

EU hned v první dnech, kdy v evropských zemích začaly stoupat počty nakažených, zakázala vyvážet z Evropy ochranné pomůcky a nabídla svůj expertní tým epidemiologů a virologů ke konzultacím. Rozhodla také o uzavření vnějších hranic celé unie, aby na kontinent nepřijížděli nakažení cizinci, a naopak začala hradit cesty zpět domů evropským turistům, kteří kvůli přerušeným letům uvízli v zahraničí. V případě Česka se jedná o cestovatele z Vietnamu, Rakouska nebo Maroka.

Za velkou pozornost určitě stojí to, že Evropská komise vyčlenila 140 milionů eur na výzkum, který by mohl výrazně pomoci s boji s nákazou. Německá společnost CureVac už v tento moment za evropské peníze vyvíjí novou vakcínu a odhaduje se, že pokud půjde vše podle plánu, do oběhu by se tento lék mohl dostat už na podzim. Pro členské státy bylo z unijního rozpočtu vyčleněno na boj s koronavirem 37 miliard eur (Česko může počítat s miliardou eur, což v přepočtu činí 25,5 miliard korun) a v neposlední řadě je nachystaná i miliarda eur, která má ulevit firmám postiženým karanténou. To přece není málo.

Na svou hlavní roli však EU teprve čeká. Už nyní se hovoří o tom, že nákaza COVID-19 a karanténa, ve které se nachází celá řada evropských států včetně Česka, přinese světovou recesi a dá se předpokládat, že stejnou cestou se vydá i hospodářství EU. Už nyní se odhaduje, že situace kolem koronaviru bude stát Českou republiku desítky miliard korun a je možné, že toto číslo ještě poroste. Finanční stimuly pro eurozónu, potažmo EU, na zmírnění dopadů krize budou proto vítanou pomocí, jak toto nelehké období co nejrychleji a bezbolestně překonat.