Pozor na šílenost jménem bioplasty

Ministerstvo životního prostředí v rámci kampaně #dostbyloplastu za omezení jednorázových plastů vyzvalo firmy i jednotlivce, aby ve snaze snížit spotřebu jednorázových plastů nenahrazovali konvenční plasty tzv. bioplasty.

Této iniciativě moc fandím.

Bioplasty, vyrobené např. z kukuřičného škrobu a PLA (kyselina polymléčná), představují pro životní prostředí totiž ještě větší problém než konvenční plasty. Nejenomže je nelze recyklovat spolu s plasty končícími ve žlutém kontejneru, ale jejich problém spočívá především v jejich obtížné rozlišitelnosti.

Často se tváří jako kompostovatelné, tedy zcela rozložitelné, ale ve skutečnosti v přírodě zůstanou buď mnoho let v poměrně neporušeném stavu, nebo se rozpadají na menší částice, které z životního prostředí vůbec nezmizí. Pokud bioplasty končí ve žlutých kontejnerech, znehodnocují recyklační proces, který na kombinaci přírodních a plastových materiálů není uzpůsoben. Do hnědých ani žlutých kontejnerů tak bioplasty vůbec nepatří, upozornil ministr Brabec.

Oproti běžným plastům je navíc výroba bioplastu často dražší, občas i méně ekologická, navíc není doposud zvládnuta jejich recyklace. Ve žlutých kontejnerech kontaminují vytříděný a recyklovatelný plast. Často zmiňovaná biodegradace v kompostu je také problematická. Ani u průmyslového kompostu často nedochází ke kompletní degradaci a na domácím kompostu se podmínek průmyslového kompostu dosahuje zřídka. Navíc na kompostování 1 kg bioplastu je potřeba řádově víc než desetinásobné množství kompostu a v neposlední řadě bioplasty většinou obsahují pouze vázaný uhlík, a proto je pro kompostování potřeba dodávat další živiny jako dusík či fosfor. Pokud se kelímky, lžičky a další produkty z bioplastů dostanou do životního prostředí, mohou za našich klimatických podmínek degradovat až několik let, přičemž stále není jasné, zda degradace proběhne kompletně nebo po nich zůstanou rezidua ve formě mikroplastů.“

Zbavit se správně jednorázových kelímků nebo talířů a příborů z bioplastu tak můžeme jedině spálením. Nahrazování jednorázových plastů těmito materiály je proto cesta zcela špatným směrem.

S ohledem na problémy, které bioplasty pro životní prostředí představují, se už vypořádala i Evropská komise. V nové směrnici o jednorázových plastech, která byla přijata v loňském roce a její pravidla začnou i u nás platit do dvou let, bioplasty jako náhražky jednorázových plastů zakázala. Hurá.