Nechci, aby mi poroučela tahle ženská

Právě mi vstaly vlasy hrůzou na hlavě. Přečetla jsem si neuvěřitelný rozhovor s jakousi vlivnou expertkou Evropské unie. A musím se ze své frustrace vypsat. Snad ve vás najdu spřízněné čtenářské duše.

Ta paní se jmenuje Genevieve Ponsová, je ředitelka Institutu Jacquese Delorse, účastnice virtuální schůzky Prague European Summit a prý vlivná expertka. Potěš koště, protože to, co říká, je úplně šílené.

Abych vás uvedla do tématu, řeč je o snižování emisí. Jen připomenu, že ve slavné Pařížské dohodě si státy v roce 2014 odhlasovaly snížení o 40%.  Podle paní Ponsová to je prý zoufale málo. Nejraději by snížila emise CO2 do roku 2030 oproti roku 1990 o 65 procent, ale prý bude snad stačit i 55%, i když je to prý naprosté minimum.

Pokud byste se zeptali proč, nejspíš byste čekali odpověď, že v opačném případě dojde k nějaké katastrofě, hladomoru či jinému moru. Nic takového se snad nestane. Dokonce se vsadím o pistáciovou zmrzlinu, že v roce 2030 budou vyšší globální emise než dneska. Protože zatímco Evropská unie, která jich globálně vypouští asi 10%, je bude takto drasticky snižovat, zbytek světa v čele s Čínou jich bude vypouštět stále víc a víc. Ale zpět k odpovědi na otázku proč. Prý proto, aby Evropská unie mohla splnit uhlíkovou neutralitu v roce 2050, což je v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou.

No dobrá tedy, hladomor nebude, jen musíme splnit nějakou dohodu, kterou zároveň porušujeme. Co proto tedy musíme udělat?

Pozor, dosud to byla jen nějaká abstraktní čísla, teď začne přituhovat. Bude následovat několik citací vlivné unijní expertky (jen pro silné povahy):

„Je pravda, že se bude muset změnit průmysl, změnit se musí celé regiony a způsob života v nich, to se týká i pracovní síly. Ta se bude muset reformovat a spousta lidí musí změnit profesi.“

„Doprava se musí změnit opravdu zásadně, abychom dostáli svým závazkům. Začít je třeba tou silniční, kde bohužel velcí evropští výrobci dlouho odolávali změnám a chtěli prodávat auta se spalovacími motory. Nyní je třeba urychlit změny a posunout se k elektrickým a hybridním vozům.“

„Myslím, že zdravotní krize, kterou nyní zažíváme, mnoha lidem ukázala, že můžeme žít jinak. Že můžeme konzumovat méně, že nemusíme tolik cestovat, že můžeme trávit prázdniny nedaleko domova, že se můžeme zásobit z domácích zdrojů. Vidím v tom i mnoho pozitivních změn, které tato krize zrychlila.“

„Moje organizace Europe Jacques Delors se pouští do nové série týkající se „zezelenění“ zemědělské politiky a potravinářství, protože tyto sektory jsou spojené.“

„Myslím, že je třeba změnit všechno. Pokud budeme například jíst méně masa, uděláme velký krok pro záchranu přírodních zdrojů i pro snížení emisí metanu.“

No dobře, dobře, já vím, že už to stačí, i když v rozhovoru je podobných perel ještě na dva náhrdelníky. Jinými slovy, abychom dosáhli nějakého čísla, které si paní (a několik dalších jejích kamarádek a kamarádů) usmyslela, tak musíme totálně překopat své životy, výrazně si snížit životní úroveň a totálně rozvrátit ekonomiku. Naštěstí zde máme pandemii koronaviru, která nám ukázala cestu.

Silné kafe, co říkáte? Co si ta paní o sobě myslí? Ale nebojte se, všechno je podložené, povede to k výsledku. O tom svědčí tato kouzelná věta:

„V této věci, která je důležitá pro nás pro všechny, je ale nutné být rozhodný. A doufat, že s touto rozhodností přijdeme i na způsob, jak toho dosáhnout.“

Takže závěrem přátelé: Nejprve si pod sebou musíme rozhodně podříznout větev, na které sedíme. Až pak budeme padat, tak snad najdeme způsob, jak se dole nezabít.

P.S. Prosím, napište mi aspoň někdo do komentářů, že vás taky víc než nějaké emise děsí tahle paní. Díky.