Kvůli covidu jsou v mořích miliony tun plastu navíc
Plastové krabičky na jídlo, bublinkové i jiné fólie na balení, igelitové sáčky i rukavice, roušky, respirátory. Pandemie po celém světě zvýšila poptávku po výrobcích z plastů. Objem světového trhu s plastovými obaly mezi lety 2019 a 2020 rostl v průměru o 5,5 procenta. To jsou miliony a miliony tun plastů, z nichž mnoho nejde recyklovat ani spálit, ale končí na skládkách či v oceánech.
Je to pochopitelně ekologická katastrofa. Koronavirus přišel ve chvíli, kdy si řada zemí světa už uvědomila, že nadprodukce plastů má pro životní prostředí fatální důsledky. Proto například jednorázové plasty jako brčka a příbory mají příští rok v EU skončit. Podobné opatření chtějí zavést i v USA.
Oceány jsou totiž plasty už doslova zamořené, ať už miliony tun odpadků či neviditelnými mikroplasty. Ohrožuje to celé ekosystémy, ale i lidi konzumující ryby.
Bohužel k faktu, že ekologie je prioritou pouze pro bohaté, se teď navíc ukázalo, že i bohatí ekologii preferují jen v dobrých časech. Jakmile přišla krize, nikdo neřešil snížení produkce plastů. Všechny zajímalo jediné, jak začít všelijakých plastů vyrábět víc. Z dlouhodobého hlediska je to samozřejmě špatně, ale z krátkodobého to byla zkrátka nezbytnost. Prostě lidé se nechtěli nechat nakazit. Báli se o zdraví a o život. V tu chvíli jim bylo životní prostředí úplně šumák. Takové je lidské myšlení. Takový je svět.
Stejné je to i v dalších oblastech života. Bohatá Evropa či USA řeší klima a vydávají obrovské prostředky na zelenání dopravy, energetiky, průmyslu i zemědělství. Chudší většina světa to ale neřeší. Mají tam zkrátka akutnější problémy. Je tam chudoba, lidé včetně dětí tam umírají hlady či na, z našeho pohledu, banální nemoci, miliony lidí nemají elektřinu.
Jenže ukazuje se to i v našich bohatých končinách. Když byl letos v zimě ve Švédsku či v americkém Texasu nedostatek elektřiny, tak se spouštělo všechno včetně těch nejšpinavějších dieslových agregátů. Každému bylo úplně ukradené, zda to bude mít nějaké emise. Lidi zajímalo v první řadě teplo, aby mohli přežít. Ve druhé řadě je zajímalo, aby si mohli rozsvítit, uvařit, pustit televizi a udělat spoustu dalších věcí, ke kterým je už dnes elektřina nezbytná. Na emise ani klima v tu chvíli vůbec nemysleli.
Přijde mi, že na tenhle aspekt všech těch Green Dealů se vůbec nemyslí. Všechno se hrne dopředu a žene do krajností. Já prostě neumím pochopit, proč třeba v tom Švédsku vypnuli jadernou elektrárnu, když za ní ještě neměli náhradu. Tohle přitom řada lidí požaduje i u nás. Chtějí vypnout uhelné elektrárny, ale my za ně zatím taky nemáme náhradu. Přitom je jasné, že pokud bude nedostatek elektřiny a tepla, tak lidé budou klidně pálit pet flašky, jen aby se zahřáli.
Ale zpátky k plastům. Dlouhodobě bojuju proti kávovým kapslím. Bohužel zatím asi nikdo nespočítal, jestli pandemie nějakým způsobem zvýšila či snížila jejich výrobu. Pevně doufám, že snížila. Hodně lidí pracuje z domova. Tam si snad vychutnávají kávu, kterou si sami namelou. Kdo máte kávovar na kapsle, zkuste se prosím zamyslet nad tím, že byste ho vyměnili za jiný. Pomůžete tím přírodě. A navíc, vůně čerstvě mleté kávy je jedna z nejkrásnějších.
Alexandra Dítětová
U Bidena vyhrál pragmatismus nad idologií
Americký prezident Biden pořádně naštval ekologické aktivisty. Schválil totiž projekt těžby ropy na Aljašce. Prý se chová v rozporu se svými sliby.
Alexandra Dítětová
Gretě vadí už i větrníky. A to je dobře
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová s dalšími aktivisty zablokovala vchod do norského ministerstva energetiky. Vadí jim totiž stavba větrných elektráren na území tradičně využívaném domorodými pastevci sobů.
Alexandra Dítětová
Plast, nebo CO2? Co lidem škodí víc?
Plasty jsou všude, včetně mateřského mléka a krve. Oteplování zastavit nedokážeme, ale s plasty bychom si nějak poradit mohli.
Alexandra Dítětová
Falešný jásot nad koncem ruského plynu
Dobrých zpráv není nikdy dost. ČR v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 % na aktuální maximálně 4 %, napsala na Twitteru Markéta Pekarová Adamová. Máme skutečně důvod jásat a tleskat?
Alexandra Dítětová
Kdo pojede na dovolenou pod větrníky?
Téma, které stojí mimo pozornost: Kolik lidí chce trávit dovolenou vedle větrné elektrárny? Jak vůbec změní vnucení občasných zdrojů energie (OZE) vzhled krajiny?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Americký podmořský dron inspirovaný rejnokem už není jen vize, prošel testy
Americká společnost Northrop Grumman dokončila testy podvodního plavidla bez posádky (UUV) s...
Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...
Jako v komunistickém Československu. Britský novinář obviňuje vlast z cenzury
Velká Británie má problémy se svobodou slova, lidé se bojí říkat nahlas názory o kontroverzních...
Škodlivé ruské aktivity mimo jiné v Česku nás znepokojují, uvedlo NATO
Severoatlantickou alianci znepokojují nedávné škodlivé aktivity na území členských států bloku,...
Prodej stavebního pozemku v Deštné, místní část Rumberk celkem 6.002 m2
Deštná, okres Blansko
3 990 000 Kč
- Počet článků 147
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3118x
www.mojezelena.cz