Jak EU zachrání plíce planety?

Rostliny při fotosyntéze odbourávají oxid uhličitý, člověkem nejvíc produkovaný skleníkový plyn. A také celkově čistí vzduch. Jenže pralesy, takzvané plíce planety, se kvůli člověku stále zmenšují.

Nově zvolený brazilský prezident Jair Bolsonaro posvětil další kácení amazonských pralesů. Péči o ně totiž vložil do rukou těžařských firem (zde). Přitom – přes veškerou dosavadní ochranu a osvětu – jejich kácení ve velkém nikdy fakticky nepřestalo. Odlesňování obrovských ploch porostlých deštným pralesem má přitom trojí negativní účinek.

Zaprvé velkou rychlostí nevratně mizí životní prostředí pro tisíce živočišných druhů, včetně indiánských kmenů, jež dosud žijí bez kontaktů s civilizací. Zadruhé mizí „plíce planety“, což podporuje zvyšování obsahu skleníkového CO2 v atmosféře. Zatřetí odlesnění přispívá k poklesu srážek a k vysychání půdy v Amazonii, která by však v budoucnu měla naplnit vodou sadu plánovaných brazilských přehrad. Země má většinu elektřiny právě z hydroelektráren a v posledních letech už má, kvůli nedostatku vody v přehradách, problémy s jejími dodávkami (zde, na konci textu).

Každý z uvedených dopadů kácení amazonských pralesů je katastrofou sám o sobě. Vyhynutí živočišných druhů, jedinečného biotopu i vymření civilizací nedotčených indiánských kmenů (v lepším případě), to je „jen“ tragédie. Když ovšem časem Brazílie zjistí, že má prostě málo vody a musí elektřinu vyrábět jinak, než pomocí hydroelektráren, nesáhne náhodou po uhlí? Nebo ještě dále zrychlí kácení pralesa, aby spalovací elektrárny krmila „ekologicky“?

Dalším aspektem budoucnosti brazilské energetiky je otázka, kdo ji zaplatí. Elektrárny na přítocích Amazonky mají stavět Číňané. Chtějí se v Jižní Americe etablovat podobně, jako se jim to daří v Africe, kde zaujímají pozice vyklizené Evropany, obviňované z neokolonialismu. Říční elektrárny evidentně stavět umějí. Ale neumějí se chovat k životnímu prostředí. Tuhle svoji „dovednost“ přitom vyvážejí na Sibiř i do Afriky a Brazílie těžko bude výjimkou.  A k elektrárnám dostane nejlidnatější jihoamerická země jako návdavek také čínský vliv.

Z pohledu celosvětových klimatických snah je samozřejmě nejhorší zvyšování podílu CO2. Tím spíš, že Číňané ve velkém devastují lesy na Sibiři, jež je druhou obrovskou „linkou“ na zadržování a pohlcování tohoto skleníkového plynu (zde). Jenže, může s tím svět něco dělat? Tedy svět… Přesněji Evropská unie a pár lidí z OSN.

Čínskou vůli utrácet nemůžou EU ani OSN překonat. Vysvětlit Brazilcům výhody solární či větrné energie by jistě šlo, ale nejspíš by to něco stálo. Jenže to je disciplína, ve které je Čína silnější.