Pani Květa nemohla ani dospat: zítra poletí ke kadeřnici, aby zesvětlila její kštici, ke kosmetičce na čokoobklad, do nákupního střediska provádět trochu toho shoppoholingu. Odpověď ano na její inzerát jí nemohla nechat chladnou.
Je to on, jejího srdce lampión: přesně její typ- to jest vysoký nevypasený tmavovlasý s knírem. Příjmení ovšem tedy nekoresponduje s vizáží. Jmenuje se Pavel, úplně jako jeden apoštol.
Pan Pavel Sulc byl žokej pomalu sv. úrovně. Domovské město, tedy dle jeho památečního výroku vesnice s horkou vodou, světákovi bylo malé a rozhodl se zaletět si do Dubaje. Tedy ne, že by nesnil o 91. ceně města Karlovy Vary Memoriálu Josefa Dolejšího a stanout tak po slavném koňském boku Váňova...
Ale uvědomil si, že nejen koně jsou náplní jeho života. Mezeru mohla vyplnit pouze osudová žena! Přijel sice za Květou do Krkonoš vlakem, což ženy obecně nesnášejí, ale nechal prý svůj pracovní vůz k dispozici na své farmě ve Varech. Usmála se zvesela, měla již sbaleno, tedy několik nových halen, troje šaty, nepřeháněla to příliš tak, aby v letadle neměla případně problém s tíží zavazadla.
"Miláčku, pojedeme až za týden..." Zavolal Pavel laškovně z koupelny.
"Nemáš ještě něco na přemáchnutí, dávám novou pračku!?" Pavel nastavil program na bílé prádlo. Květa protáhla obličej, pracně vypjatý nedávnou masáží.
"A proč to, broučku?"
"Zatraceně, moje sekretářka mi zatím neposlala finance na naši cestu..."Postěžoval si koňák nešťastně překážkově.
"Víš co, nebuď smutná, obhlídneme si zatím tu vilku, jak se nám tak v Trutnově líbila. A na přehradě si pak dáme kafe." Protože si ale Pája nevzal peněženku, Květka kafe zacvakala ze svého.
Dostihový den měl teprve přijít. Pavel apoštolsky vykoukl do okénka v České spořitelně a poslal předepsanou směnku na dva miliony dovnitř. Květa zavrněla blahem.
"Koupíme si bazén, lásko." Pavel se právě probíral katalogem bazénů. Květa by byla po třech nedělích na Dubaj dočista zapomněla. Její vyvolený pak ještě přerovnával myčku a nastavil program na eko, vytřel podlahu a zalil kaktusy na okně. Květa zavolala do cestovky, kde jí odmítli dát informace o letu, sdělili jí pouze toliko, že se poletí za tři neděle a že dosud není vše uhrazeno..
Další den se Pavel naštval při pomalé jízdě autobusem a rozhodl se zakoupit nový vůz, autoservis Marcela byl jako stvořený pro koupi vozu jejích požadavků. Pavel automaticky předepsal směnku, vhodil do spořitelní urny šek a vyrazili si do restaurace na večeři. Protože kráva sekretářka neposlala Pavlíkovi požadovaný obnos, Květa minutkovou roštěnku s hranolky a bílým vínem zaplatila pro dnešek ze svého.
První zavolal Květě autoservis. Květa koktala, bledé lokny jí poskakovaly kolem uší... "Ne, já nic nekupuji, je tam moje telefonní číslo a adresa, aha...."
Další hovor následoval před obědem, majitelka realitní kanceláře se ptala na Pavla, Pavel šel ale právě nakoupit do Billy s Květinou kartou.
Květa se na žokeje Sulce obořila: "Živím Tě tady už čtyři měsíce, jak to teda je?" Pavel jako by nic však zapnul myčku a chystal se do zvukového dostihu zapojit i pračku se sušičkou.
"Moje účetní odjela na dovolenou, Květi pojď, podíváme se na nějaký romantický film !" Pravil přívětivě a Květka nakonec roztála jako z cukru...
"A tohle jste mu všechno uvěřila?" Tázal se jí zrána přísně a posléze užasle policista, když se Květa pracně dobelhala s veškerými bariérami na služebnu policie ČR.
"No, koktala paní Květa, původně jsme měli odjet na dovolenou, ale sešlo z toho taknějak kvůli jeho účetní..."
Doma jí z toho všeho bolela hlava, vířilo jí hlavou, že se nechala napálit. Proto když přišel domů Pavel, vybouchla a začala křičet: "Ty hajzle jeden, ty příživníku, ty impotente, ty grááázle!!"
Dala mu, co naplat, dvě stovky na vlak, aby zmizel a on ve dveřích pravil: "To mi ale do Karlových Varů nedá, jenom dvě stovky...!"
"ÁÁÁ, pryč, vypadni! " Zařvala Květa na celý panelák a práskla za ním dveřmi. Daleko nedojel, sebrali ho na nádraží, označila ho totiž policii podvedená majitelka vily, poznala ho na peróně.
Květa dovyprávěla, policista ukázal monitor s textem "celostátně hledaný" jako s dlouhým receptem s názvem Pavel Sulc a šel si zakouřit...
