Jak nám tak fučí listí za oknem a člověk by psa nevyhnal, když nemusí zrovna někam jít, je ideální doba pro četbu všeho druhu. Přimlouvala bych se ovšem za knihy, jelikož oproti jiným textům na netu jsou pravdivější...
Nedají se zpětně upravovat, dá se jim a jejich informacím zkrátka více věřit, jsou důvěryhodnější než některý současný tisk. Jejich cesta na svět za štěstím byla strastiplnější, musila dozrát. Navíc žijeme v době, kdy je vše povrchnější a je proto třeba tuto rovinu něčím kompenzovat a čím jiným než vybranou četbou.
Mám tím na mysli rozšíření obzorů do historie, světa, atd., atd.... Náš vhled nám nikdo nesmaže, naopak, utvrdíme se kolikrát ve vědomostech již získaných. Není nad knížku- její fyzickou formu, grafickou úpravu, hmatatelnost, putování- odkud se k nám asi dostala? I knihy mají své příběhy... Mám ráda antikvariáty, protože tam naleznu spoustu zajímavých svazků, které bych nikde jinde nenašla. Navíc jsou krásně nehygienicky nebalené a nesterilní, nezavařované. Mají svoji vůni, klidně voní i cigaretem, jak tuhle trefně poznamenal synek..
Osobně preferuji knihy po roce 1990- 2005, kdy dle mého názoru vycházely knihy svobodně, lehce a radostně. Pak mám ráda knihy historické, od roku 1968 níže... Některé autory už dnes je těžko sehnat, navíc opravdu kvalitní knihy jsou drahé, protože na rozdíl od éry socialismu mají knihkupci vesměs ponětí o kvalitě autorské, což jim nemohu zazlívat...Musím se tak převelmi krotit, a tak si vybírám ty nejproslulejší. Rodina z toho jen kvete, to vám mohu zaručit!
Navíc tam možno najít založený pohled z Vánoc 1984, nebo dopis, rostlinstvo do herbáře, také složenku i kapesník, papírový... Knihy nyní právě ty z devadesátých let nejsou příliš k sehnání, když ale máte "štěstí" na vedoucího kamenného knihostánku, jež je v dnešní době, jak to tak bývá opět zastáncem rudých pořádků, nakoupíte si velice kvalitní starší knihy celkem levně a snadno.
Namítnete, že skrz tiskopisy dnešní doby je nutno se prokousat, svatá pravda, vyplňuji proto kolonky jen veskrze a nezbytně nutné a nemám je vůbec v lásce. Žene mne kupředu ne levá, ale pravá snaha a vidina toho, že si konečně přečtu toho Orwela, Šabacha, Kunderu, atd., atd...
A- Čapka: "Každá moc jen rozhoduje o věcech: v tom je její síla i samozřejmost. Jediný evidentní soud je rozkaz. To je logika moci."
Mějme se rádi a propadněme dobrému čtení když ne po čertech, tak tedy již před čerty, počasí nám přeje, má nám přijít nějaké ochlazení, takže to bude vlastně ideální!
