Dnešní duch doby je uspěchaný neklidný jako vzdušný vír, jako kohout, který se otáčí na střeše domu. Určitě nezávisí na jednom člověku, nenechme se mýlit, pracujeme na něm my všichni, kteří nyní žijeme!
Nenechme si vzít svůj vnitřní klid, svou vnitřní i vnější svobodu.Duch doby je nepřenosný, naštěstí. Jinak by nám hrozilo, že pomocí podivných mimikrů jako jsou retro předměty, retro potraviny, obchody jak u vykradených krámů, stalinština, návratu estébáků a jiných nezbedných živlů se nám vrátí zcela nepřínosný a rezervační, neonormalizační duch.
Každý, kdo můžete do něho přispějte: inspirací (tu má duch doby nejradši, je pak svobodnější), radostí, osobitostí, alternativou ke všemu, písněmi, obrazy, výstavami, sportem, knihami, časopisy. Vzburcujme ho na nejvyšší možnou míru a on se nám odmění příležitostmi, krásnými setkáními, cestami.
Neboť On to potřebuje, každého z nás, lidi dobré vůle.
A nebude tudíž znárodněn zabedněncem, jeho mistrem propagandy, alfa samicemi a lokajíky. Nenechme si ho zkrátka vzít lidmi podlými, závistivými, workoholickými, omezenými, natož násilnickými.
Těmi, kdo přetvářejí minulost ve svůj prospěch, těmi, kdo myslí, že bez nich se svět točit přestane.
Měli bychom zkrátka dobře rozmyslit, jaké přísady do něho přidáme při jeho hnětení. Duch doby je přímo závislý na vzorku osobností, tedy duchů, kteří jsou aktivní, stateční, opravdiví. Nezatížení hmotou a honičkou za statky. Těmi, kteří nazývají věci pravými jmény.
Duch doby kráčí našimi městy a nasává jevy, lidi, hovory, slova. Nenechme si ho otrávit, naděje v každém jednom z nás, vezměme inspiraci z okolí, sousedního státu. Lidé, nemějme strach! Vyžeňme manipulátory, inkvizitory, ostudné lháře, prospěcháře, kteří za kšiltem sprostě se nám smějí!
Řetězec našich drobných skutků a spojení dokáže více zázraků než otěže v rukou jednoho nepovolaného. Ignorujme ty, jenž nás ignorují, poslouchejme naši intuici, emoce, hledejme východisko i v historii.
Neklesejme na mysli, natož na duchu! Přiložme své polínko do krbu a posviťme mu na cestu...
