"Dostali ho Endrmeni!" Slyším zase jako ozvěnu. No nic, budu muset trochu zjistit, o čem je to vlastně řeč. Něco se propáslo? Děti mající hlavy stále v monitoru, nemá už jim cenu říkat, že si zkazí oči. My když jsme byli malí, co se nám nadomlouvalo, abychom se nekoukali tak zblízka na televizní obrazovku! Oni by si tam nejradši vlezli, stejně jako my v jejich letech. Ale oni tam lezou úplně, mají ten svůj famózní krychličkový či krychlózní svět, který já (matka, pedagog, paní) nechápu!
Rozumí jim vlastně dospělí, když mluví, o čem to vlastně mluví? Vládínek Smolík by byl ovšem nadšen! Ani by se nemusel zdlouhavě dostávat do vesmíru. Jaképak dělení s ocáskem? Natož hrát na housle? Možná, snad, musely by ale asi mít adekvátní hranatý tvar, jinak se obávám, že je nechytí.
Hranaté tvary prostě fascinovaly dětský svět, poroučej si, jak chceš. V kuchyni se sice už probrali i mravenci, tak tajně doufám, že kluci vyrazí spíš na trampolínu nebo na koloběžku. .Ale půjde to asi stejnak ztuha, starší chtěl i hranatý dort k narozeninám.
Co na tom, že tvary nejsou tak ladné jako labutě, kluci hrajou, nepudou na kutě, svět je v kostce, svět je z kostek, popadou louče, dynamit, brnění a diamantový mečík a fárají a hrají. Dlouze se radí, dost dobře, samozřejmě prozatím, nevím a netuším, co na tom ta dítka mají. Snažím se snažím, takovou touhu po rubání ale nemám.
Syn, zblblý a zasažený a pohlcený onou hrou už dokonce vyráběl i minecraft kostičky z keramiky. Nechci aby to vypadalo, že mne to snad nějak pohoršuje, to ne, spíše mě celá tato hra fascinuje. A tak se divím. Jako houby po dešti si v jednom týdnu půl třídy pořídilo profil na facebooku se zadní minecraft stěnou, ani holky nezůstaly pozadu, mají to všelijak narůžovělé a do oranžova...
"Co jsi mi to tam udělal zase?" a "Nepletˇ se mi do mého světa! " volají na bráchu, který na rozdíl od nich dal se na Angrybirds. Ti jsou alespoň kulatí, vejcovití, asi jsou nyní před Velikonocemi dost populární.
Kostky kouzlí a dělají divy. Divné jsou i zvuky, hra nás láká do svých osidel. "Co jste tu dnes vykraftili?" Zeptají se mě děti úplně s klidem třeba. Co to ale znamená, vykraftili? Postavili nebo pobořili, nebo oboje?
A tak můj Minecraftopis pokulhává, a také doufám, že děti nebudou jako bledule. Řešení vidím snad jedině v pominecraftování okolních věcí, jídlo kupovat jedině hranaté, a dětem přinést ke hře haldu krabic z nejbližšího obchodního řetězce. Tak doufám, že časem objeví také další věci a světy. Vlastně když přijde kamarád, většinou jdou ven multiplayer , hurá, už si ta slůvka pomalu osvojuji!
