Na bigbeatový festival odjela celá parta, nový začátek v nové skupince, pomyslel si Rubin a počal vyhazovat spacáky z kufru. Auto stojící vedle už mělo před kufrem složen kromě pokrývek i stan, na který oni sami ani nevzdechli...
"Takovýhle venkov vočišťuje" prohlásil samozvaný a ztroskotaný vůdce spolku přátel hudby a pohody Eržik a jal se prozkoumávat terén, nechávaje za sebou kumpány, jen ať si to laskavě vyřídí oni, s tím taxikářem!
Děvčata v temných rockových hávech popadla tedy hordu usínadel, na něho zbyl onen velkorysý obchod. Řidič byl třída a nesmlouval, pak mu ještě cosi podal, blábolil mu, že inspirace číhá všude, tak at si to užije, stejně mu prý byl nejsympatičtější, takový stopař v oranžové batice, nebo co... Zavrtěl hlavou a přemýšlel si.
Rozjívená fronta čekající na razítko a papírovou bižuterii hlasitě vřískala, účastníci festivalu se hlasitě zdravili a drželi si navzájem fleka... Počasí bylo tak akorát, les byl dosud zelený, ještě svěží a léto bylo teprva v plenkách. Výhled na blízký hřbitov nevnímal.Vše bylo standartní, u stánků se tvořily fronty na pití, u kterých postávali všichni ti rockeři ve funebrácké černi, vlasy rozježené, mastné, vše dle individuálního hudebního vyznání.
Drbani do sebe zatím vráželi, vzduchem čas od času prolétlo pití. Proč se vlastně na těchto akcích používají zrovna nehezké plastové kelímky? "Asi aby si nenabili hlavy" ukončil svůj vnitřní monolog.
Měl vždy problém- totiž rozlišit kva od nekvalitního, třeba zrovna u hudby, pak ještě v otázce odívání, protože odmítl vypadat olezle a zanedbaně, přesto, že po tomto ted' právě celý okolní svět prahnul. Jsou právě jeho "vjamy" přínosné a inspirativní?! To kdyby věděl!
Jasmína našla v písku teploměr. Rubin se dlouze zadíval na pytlík igelitové provenience, docela malý, na jehož konci čekala a matně se leskla ta pověstná perlička na dně, ta příslovečná kapka rosy Rabiho Leva, která navodí pomyslnou patinu anebo právě kdovíco... Cítil se jako vyvrhel a vítěz zároveň naráz. Ochutná?
Prezidentovy gorily zrovna svačily disciplinovaně na palouku, zatímco na plotě viseli všemožní neplatiči vstupného, ovšem ti nejúspěšnější z nich na nic ani nečekali, rozběhli se a plot předrápali, aby pak co nejrychleji mizeli v davech... Ostatní holt dostali přes prsty holka, neholka.
Najednou měl vidění, pan kdosi mu poradil, jak postupovat pro větší výtvarnou imaginaci, řekl si:" Koneckonců, tady už je Babylon, větší chaos jen tak nezažiju" posoudil situaci jednoznačně. Nestačil se divit, akci si vybral záměrně, neboť to měla být změť různorodých víceméně primitivních rytmů a její obdivovatelé dle jeho názoru křepčili jako opičáci, což už nechtěl vnímat tak ostře, a proto zavřel oči. Jasmi vedle něho přidřepla a teploměr odsunula, Eržik ho popadl a položil na potrhaný černý igelit a obřadně odsunul na slunce...Kap...
"Odezva, kterou vložíš se Ti vrátí" ještě mu hučela chytrá větička v uších... Za sítnicí se začaly dít věci- humorný výjev, totiž animovaný erotický film, který gradoval dle hudby. Ta ovšem byla zrovna punková, takže v podstatě řev pralesa. Animované purpurové formy se vzlínaly a prolínaly, v nesnesitelně čisté barevnosti a animální živočišnosti.Nedalo se to snést, tak se smál jako blázen.
Umínil si, že otevře oči, což učinil právě, když cosi puklo, dutý zvuk a střípky se rozletěly po okolí a teplota se již nedala měřit. Holky střepy uklidily, ale jeho zaujal jiný výjev: Na prázdném palouku tančily dvě skorovíly, nad hlavou měly velký kus měkkého podlouhlého igelitu, který se všelijak komíhal, třpytil a měnil ve sluneční záři. Jas s kamarádkou ...To byla čistá krása. "Co asi dělají ty moje večerníčky?" Na okamih zaklapl oči a zase se šíleně zasmál, pak ale úplně vážně zmáčkl oční bulvy a chtěl si tak sám vytvořit iluzi světelných fosfenů a ovlivnit běh svého filmu. Obrázky se přerozdělily jako v kaleidoskopu, nakonec se převrátily a on z toho dostal až žízeň.
Jako v mátoze vystál frontu na pivo, aby si nakonec zvolil kolu. Najednou nepoznával nikoho, kdo šel okolo. Jeho zjitřená fantazie přece nežádá tuto hrůzu, uvědomil si, že se chce nabíjet složitějšími principy... Proto odešel do Lesa, velkého a šumícího, šeřil se právě do svatojánské tmy. To on dokázal zachytit krásu, jako třeba, když maloval ty své velké jeskyně.
Dívky už spaly, jako zázrakem se dostal a dopravil k jejich tábořišti. Od jeviště sem právě dopadal úzký pruh světla a ozařoval Jasmíniny vlasy, podobné měděným spirulinám, byly tak efektně a neuvěřitelně pravidelně narolovány až naštosovány! Chtěl se jich dotknout, ale pak ucukl. "Stejně, jak to může někdo vymyslet, to splynutí stavů a duší a vůbec. Duše se poměřují navzájem ve vizuálním handlu tělesnosti a já nechci být ani přirovnáván, poměřován a posuzován!"
Rychle odvrátil zrak od ležení, aby zrakem spočinul na kůrách akátů. Strom se začal proměňovat, nepravidelné rýhy pak rázem vytvářely harmonicky plastický design hádků, na nichž se skvěly ozdobné knoflíky. Pojednou se začaly ovšem tyto zachvívat a rozevřely krovky. Blaženě rozevíraly a zavíraly krovky v rytmu blues. Animace zevnitř naštěstí zklidnily svůj vývoj a přešly v abstraktní vlnáž. Z knoflíků byli pohádkoví chrousti, kteří odletěli.
"Kýčov na druhou, ale celkem krásnej" zahuhlal si po sebe a vzhlédl do korun stromů. Něco takového fakt jaktěživ nezažil, listy akátů a staletých buků vyťukaly do oblohy pravidelné gotické chrámoví, kterým vévodily nádherné vitráže tlumenějších barev... Dvě si zafixoval navždy: prudkou zeleň a královskou fialovou v souzvuku ! Od té doby zbožňoval akáty.
Uvědomil si, že Bůh je čas. Čas, který Ti z nějakého důvodu nahoře vyměří. Teplota přitom nehraje roli. Ale údobí, které žiješ máš na chvíli a záleží, sakra záleží na tom, čím je prodchneš. Ale až jednoduše vyprší čas daný Ti v přesýpacích hodinách, v rozteklém čase z obrazu Dalího, nebudeš mít kdy ze sebe ještě něco dostat. Bohaprostor, neboli časový úsek, přítomnost je jedno. Paralelní halucinace času... "Asi proto na kostelích najdete hodiny, které si občas v mlze spletete s Měsícem, mají zřejmě navodit svátost času odkud jen člověk dohlédne, třeba až od polí anebo z rockového lesa" Pomyslel si Rubin a ponořil se do sna...
