Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.
V synagógách se zatroubí na šofar a začíná deset dnů pokání - urovnání svého života před Bohem. Etnograf a mistr objektivu Böhnisch se do svatého města stále vrací, výstava obsahuje snímky již od roku 2007, tvoří ji ucelený výběr 24 snímků vybraných z celé tisícovky dalších.
Instalace fotografií jako by do do prostoru muzea patřila odjakživa, snímky jsou velmi autentické, takové útržky ze života... Pro představu, mnozí lidé, například křestˇané z Etiopie šetří někdy i celé generace, jen aby někdo z jejich rodiny směl navštívit toto posvátné místo...
Vernisáž hudebně podpořil jako tradičně bluesový mág a skladatel Josef Gušlbauer, který sršel elixírem písní na přání, zahrál i tematické songy v jidiš, ale také známé filmové melodie. Bylo zde možno získat i jeho skvělé CD Stověžaté blues, které vřele všem doporučuji.
Měkké světlo perfektně navodilo nefalšovanou posvátnou atmosféru, která spolu s ochutnávkou košer vína vytvořila tento pohodový dotek nevšedního večera...
Jičíňané mají také k dispozici nádhernou barokní synagogu, která je nově zrestaurována, prostory regionáního muzea alias Židovské školy jsou využívány rovněž jako přednáškový sál, kde se promítají naučné filmy.
Jeden ze snímků ukazuje rituál bar-micva, tedy zkouška dospělosti, kdy celý den patří pozornost mladíkovi, který při dovršení věku třinácti let čte veřejně posvátné texty tóry a tvářící se přitom jaksepatří zkroušeně, patří mezi Robinovy oblíbené fotografie...
Diplomat Böehnisch si ke svým snímkům vybral zajímavé poetické snímky a pracuje se světelnými efekty. Město měst, jenž bývá stejně jako meditativní i vrcholně militaristické. Jeruzalém je zkrátka místo mnoha tváří, kultur, jazyků i vůní...
Jako již tradičně bylo přichystáno pohoštění a návštěvníci si mohli připít na Roš hašana výborným košer vínem...
Hlavními zbraněmi dnešního Jeruzaléma jsou ale také cement, vápno, písek, kameny a další stavební materiál. Izrael buduje na strategických místech ve východním Jeruzalémě nové sídlištní celky, které mají charakter pevností. Palestinci zase rozšiřují své stávající čtvrti. Do zvuku míchaček občas zazní výbuch teroristického útoku.
Návraty do Jeruzaléma, hlavního města Izraele, jsou vždy malým svátkem. Návštěva Svaté země bez alespoň krátké zastávky ve Městě míru prostě není úplná. Letnímu horku, nekonečným kolonám, zájezdům poutníků, vlezlým překupníkům a kavárníkům, i tomu zvláštnímu napětí ve vzduchu navzdory. Jeruzalém působí na mysl jako droga...
Kultovní výstava v muzeu Jičína potrvá od 19. září do 15.října 2017.
Lze snad jen doufat, že se všechny strany jednou naleznou vzájemnou důvěru a v rámci této důvěry naleznou společnou formuli trojjedinosti Jeruzaléma- coby města židovského, palestinského a všelidského či všesvětového. "Dej bože mír Jeruzalému, Jeruzalém o Tvůj prosí mír..."
