Plavkové hrdinství...

Jít se svou kůží na trh slibuje nastávající léto...Každým rokem se strhává mediální reklamní kampaň zaměřená na plavky. Celá odvětví se předhánějí, jak zaručit postavu snů, čím ji nabalzámovat, jak cvičit, které partie posílit...  

A celé to martyrium má jeden cíl: Vylézt hrdinsky v plavkách na veřejnost, což se ale může díky výše popsanému změnit pro jednotlivce na jakousi noční můru a chiméru.

Co bylo nejméně půl roku skryto, nyní se vystavuje. Je to praštěné! Podivnost doby vyměřující důležitost a prestiž, získanou na základě fyzického stavu těla. Či  ještě spíše poměřování, vyhodnocování a srovnávání jednotlivých těl. Nejsem moralista, plavky jsem si už také koupila...

V obchodě jsem zaznamenala pozoruhodný názor: " Jsme bazénová velmoc, my ty plavky už ani nekupujeme, je to zbytečný, sousedi k nám přes plot neviděj a víte jak dá plavkám zabrat bazénová chémie?"

Osobně necvičím a spoléhám se na to, že mi zatím stačí ten denní shon jako pobíhání po schodech za dětmi, doma i v zaměstnání, rovněž po zahrádce. Letos převládají takové strakaté, dvojdílné...

Místo kultu těla bychom měli dnes uctívat osobnosti, spíše si jich vážit. Třeba  i v dnešní době se najdou hrdinové. Například Ti, kteří uctili kult těla  myslím vcelku v souladu s dnešními trendy a  navrhli přiléhavé plavky červené barvy na nejvyšších místech!

Pobřežní hlídka nosila jiný střih sice, ta ovšem lidi zachraňovala s plováky. My ovšem budeme potřebovat brzy záchranné kruhy, abychom neutonuli v tom silonově rudém moři.

 Hajků na závěr: "Kdyby měl jsi smysl pro humor,

                               srp a kladivo,

                               zavěsil bys je na ně,  nádivo!"