V telce dalo se dívat zejména na různé dokumenty, teď objevila se náhorní plošina, se vším, co k ní patřilo. Na horách bylo mlhavé slunce, které inverzivně pomrkávalo a dávalo tušit zprávu o stavu našich myslí, dovtípila se.
Cudety zesklovatěly mléčně, mrazivý opar valil se údolími a zmrzlá jinovatka zkrajkovala vše, na co přišla. Přišla na hodně. Slova proboha nejsou kapky deště. Průkvasové weby plnily své údernické normy, černé stalo se bílým a naopak...
Náhorní plošina počala se zvyšovat obdobně jako zdviž, návštěvy v rezervaci zatím neustávaly. Humoreska s čísem tři byla právě na skladě. Prodavačka propadaly chmurám, fronty netenčily se a naopak byly nevrlé. Vilma na stole našla vzkaz, zabělal se tam dětský recept: Recept na přátelství /některé stavy ingrediencí byly pečlivě přeškrtnuty a poté změněny/
ingredience: 200g upřímnosti
350g laskavosti
4 lžičky ochoty
1 lžička lásky
2 špetky pravdomluvnosti
Postup: Do misky dáme upřímnost a přidáme 350g laskavosti. Mícháme neustále a poté přidáme do misky 4 lžičky ochoty a špetku pravdomluvnosti. Nakonec tam vrazíme 1 lžíci lásky. Nakonec stačí přelít lektvar do dvou skleniček a někomu podat. V okamžiku se stanete přáteli.
Aparatura na plese byla nachystána, čekal se příchod velikého rodáka, oblíbence Krysařova, v sále chvěly se nervozitou prsty. Do schodů kurníkovitých byly vynášeny sudy piva a ztuhlé již mrtvoly. Také dorty...Kuřáci mezitím tančili se svými modrými kometami, pletli se těm všem pod nohy. Vilma bledla, o vstupu netušila. Ani písničky od Marty se nezdálo, že by ji mohly spasit.
Zkonstatovala, že kožený šperk už zase evergreenem, šedivá a hnědivá taktéž... V nabídce programů pedagogických nemohla si absolutně vybrat, její oko zajelo i na "Hudební hry aneb když učitel nezpívá."Také využití šablonek ve VV " znělo nadčasově, retro ale, což jí opět něco připomnělo. Propagace a protežování jsou formou anabolik. Jazz, navíc gastronomický je jen rocková výmluva, štípla se, jestli se jí to nezdá. Stačí jako alibi škola v přírodě? Nebyla si jista ničím, náhle..
Aby Vilma vydělala na synovu školu v přírodě, oželela dobroty a Muchomůrky bílé v horách a čas na netu s miláčkem... Sál počal se efektně a nadějně plnit. Rodák měl zvukovou zkoušku. Kolegové nadšeni, napjati. Schována za fotoaparát byla v mdlobách.
Její stanoviště u mikrofonu s a houslemi s vyhlídkou na vepřové hlavy přinášelo jí jistou trýzeň. Auto její zkolabovalo na baterku a o cizím nevěděla čtyřicet kilometrů jak se vlastně couvá... Hudby prznitel , jak se dočetla, seděl v sále s ostatními sousedy a pronesl k nim řeč, jež začínala přibližně slovy: "Dobrý den, jsem patnáct let váš soused a přišel jsem vás dnes veřejně pozdravit...
Mrtvoly byly posléze obohaceny o srnku s vyplazeným zakrouceným jazykem. Vstup umělcův byl delší a zvuk kopáku s poletujícími šroubky způsobil její nevolnost, myslela přece, že je to už za ní...Vzniklý cirkus netřeba komentovati, Chobotnice celé byly vzhůru nohama, stejně jako její žaludek.
Odmítla foto s Richardem a jako za trest musela nejen jemu v hledišti mezi mrtvolami zpívat Cukrkandlové nejvíc obávanou píseň "Anděl"... Nejvíc absurdní situace v životě. Citečky na konci frází. Náhorní pódium, ta plošina s mrtvolami, pódium slávy smutné...
