Ostrov Rab v Chorvatsku má jak známo, tvar lodi nebo korábu. Lodí tam kotví nespočet a mají samá krásná jména.
Tak třeba Adriana, Emilia, Morena nebo Mamma mia. Samozřejmě třeba také Eros. Tvar vodního dopravního prostředku má ale i třeba dětské hřiště v kempu Padova.
Synové byli z dětského sportoviště okouzleni, podobně jako jedna školka chorvatských dětí. Ti cizokrajní kluci se hádali o kormidlo, a vykřikovali, že vítěz bude Kapitán America. Jak to syn uslyšel, mořský volant nechtěl již tuplem pustit, nasadil si brýle s čepicí a po stranách utrousil jen lakonické: "Nerozumím."
Na obzoru za ostrovem kotví nádherná obrovská výletní plachetnice (pětistěžník), z ní však jsou vidět jen stěžně, které ostrovu propůjčují konečně vzhled dokonalé lodi.
Místní krasavci u půjčovny loděk a šlapadel frkají a kašlou, protože za rohem se zřejmě nikoliv nadarmo nachází polostrov Frkáň. Lodní motor značky Mercury se rozeřve na celé kolo a odplouvá jedna z bílých jachet.
Půjčujeme si lodičku, kluci jsou ale poseroutky, jak začnou vlny, chtějí radši na souš. Jsou jako ještěrky, co se jich tu prohání spousty a jejich vysušená tělíčka trochu připomínají kůži zdejších německých rentiérů...
Zatroubí vyplouvající parník, my čekáme, jaké se tím spustí vlny. Druhý syn chce vyfotit s dalším obyvatelem Rabu, totiž s krabem a křičí na celé kolo zrovna v okamžiku, kdy jsem stiskla spoušť. Krab ho rafnul do palce. Další syn zlomyslně poznamená: "Tvoje nová profilovka!"
Přes den tady zní ohlušující techno cikád, navečer živá muzika z baru Perla, třeba hity od Adele a Janis Joplin. Opilce zde nevidíme, ani na lodi, takže opilý koráb připomínají pouze dvě partičky čechů, co hulákají až do rána. Třetí den nás stihla ale taková bouřka, že jsme buďˇnezaslechli jejich bujaré hlasy přes hukot moře a hromobití, nebo je celá zvuková scenerie a zajímavá bicí a světelná show nakonec zahambily.
V umyvárně poučuje slovenka svoji vnučku: "Mosíš si u práce zpievať ! " Dáma zpívá: " Prší prší len sa laje, nězatváraj milá dvere..." Moje dítě se směje, připadá mu to jako legrační parodie, slovensky už nezná.
Lodní výlety po okolí jsou opravdu lákavé: Závrať (a to doslova) můžete zažít na Závratnici, kde je potopen vrak z druhé světové války a šplhá se tam po úzké kamenité pěšince vysoko nad mořem. Zaručeně pravé mořské okurky ( podezřívám, že nic jiného se zahlédnout nedá, pak ještě snad hejna rybek) můžete zhlédnout na Glassboautu jeho proskleným dnem.
Abych neošidila cyklodopravu, musím zkonstatovat, že některé dny mi připadalo, jako by se kolem ostrova proháněl "závod míru". Kola si zde samozřejmě můžete i vypůjčit!
Pro pěší nadšence zde přímo doporučuji výšlap na Kameniak. Potápníci si to zde také zamilují, nachází se zde široký výběr mušlí.
Noční obyvatelé Puštíci krásně v noci "ťupají". Možná proto nedají spát střelcům, protože zrovna v čase, kdy jsme na Rabu byli, tak se konal každoroční festival kušostřelců v historických kostýmech, za něž by se nestyděli pánové z Rábí a výsledky zápolení ve střelbě se vyhlašovaly až dlouho do noci...
Přestože neznáme aktuální počasí v čechách, myslíme, že tam vládne zima, neboť hodně češek přijíždí s namotávkami okolo krku a leckdy i v kozačkách a kožených bundách.
Starší generace žen zase na plážích houfně háčkuje a čte si časopis s trefným názvem "Na kafíčko".
Kafe zde mají dobré, k nim velký výběr zmrzlin, dávám si raffaello. Člověk si může připadat jako zmrzlík když zde fouká, a to obzvlášť na trajektu, že by proto ty šály?! Tam jednou foukalo tak vydatně, že jsme skoro nemohli popadnout dech!
Náš autobus se kolébá na vlnách trajektu s názvem "Sveti Kristofor", moře je klidné, vítr nefouká, je klid a s tímto končím svoji červnovou mozaiku z ostrova Rab.
