Pavel seděl mezi svými přespříliš ostříhanými soukmenovci u stolu štamgastů, mudroval spolu s ostatními o kvalitách piva a žen. Okolní stolky, ač všechny zaplněny, narozdíl od jejich stanoviště byly značně zvukově poddimenzovány.
Skupinka měla hlavy pohromadě, ten nejvyšší měl na krku masivní řetěz, všichni svým způsobem tak trochu pracovali pro stát...
"Támhleta se mi líbí."
"Paní, dáte mi číslo?" Zeptal se jí potřetí a zapsal nemotorně devítimístné číslo na papírek. Ozval se ve 22:30 minut.
"Mohu Vám něco napsat?"
"Jasně..."
"Pojde zítra na koupaliště?"
"Zítra na koupaliště nepůjdu, dcerka má rýmu a bojím se aby nekašlala."
"k. moc se mi libite."
"jste můj typ."
"děkuji za kompliment:) jste sympatický."
"Děkuji.. A vy velmi půvabná."
"Mohu se o Vás ucházet?"
"Vy nemáte ženu?"
"Ne"
"Jsem sám."
"Strašně mě přitahujete."
"Aha já nejsem sama mám dceru viděl jste ji..."
"Porád jsem na Vás koukal. Máte krásnou postavu."
"To se mi nezdá, ani nijak necvičím."
"Moc se mi líbíte."
"Jste sympatický, jste z Hradce?"
"Ty šaty vám moc slušelo."
"Ano."
"Děkuji, ráda se líbím jste charismatický."
"A vy? Přesně můj typ."
"Také jsem z Hradce."
"To není možné, že se neznáme??"
"Moc se mi líbíte. Žijete sama?"
"Pracovala jsem mimo město a teď jsem na mateřské, žiji s dcerou, viděl jste ji."
"A vy?"
"Už jsem sám. Už ano."
"Porad na Tebe myslím."
"Mohu se na něco zeptat?"
"Jasně!"
"Raději ne, je to hodně osobní."
"Aha to byl zajímavý moment, jak jste po mě chtěl to číslo. Kamarádka byla v šoku. Víte, ona je na vozíčku."
"Jak v šoku?
Chtěl jsem Tě o něco požádat. Bojím se to napsat."
"Aha?"
"Líbíš se mi moc."
"Díky za upřímnost."
"Mohu napsat jednu věc prosím?"
"Ok"
"Líbíš se mi moc. Chtěl bych s Tebou spát..."
"A není to nějak brzy, viděli jsme se jednou?"
"Sejdeme se na náměstí? V 17 h v tý pasáži."
"Mohu ještě něco napsat? Prosím!"
"Napíšu Ti pravdu. Měl jsem jet na Moravu, ale Ty se mi moc líbíš. A pokud mě budeš chtít, tak nikam neodjedu." Pomlka tři hodiny.
"Takže mě nechceš? A já chtěl žít ve třech."
"Mohu Ti zavolat?"
"Uspávám zrovna dítě."
"Tak v kolik mohu?"
"Tak za půl hodiny. Žes tam nepříšel? Do té pasáže, byla jsem tam, potkala jsem tam jednu známou, dost nepříjemnou ženskou?"
"Já dříve pracoval pro pomáhat a chránit a byl jsem dokonce u ministerského předsedy na hnízdě, on je takovej takovej přísnej, nechal mě čekat dvě hodiny" vydechl obdivně jedním dechem Pavel.
Ticho.
"Nyní jsem tělocvikář, hraju fotbal poloprofesionálně."
"Mohu ještě zavolat?"
"Mohu Ti něco napsat?"
"Máš to ráda do zadečku?"
"Ne, sorry jako."
"Líbíš se mi. Chtěl bych Tě o něco požádat. Chtěl bych s Tebou žít a milovat Tě..."
"Zajímavé vyznání lásky na první pohled..."
"Nezlob se, prostě se mi moc líbíš."
"Jsi moc sexy. Chci být s Tebou a o něco požádat Tvoji kamarádku."
"??!
"Bude to hodně osobní."
"Nic, to se nehodí."
"Mám Ti napsat pravdu, unesem ji? Víš co myslím?"
"Ne a to mám fantazii, pozveš ji na panáka?"
"Tak se omlouvám. Chtěl bych se milovat s Tebou a ona by s na to dívala."
Ticho.
"Nezlob se na mne. Takže se zlobíš?"
"Vendy, mohu Tě o něco požádat? Chtěl bych Tě pozvat na dovolenou. Jen mi dva. Mohu? Do Egypta."
"Vůbec Tě neznám, takže s takovýma nabídkama na mně vůbec nechod´..."
"Chci se sejít, Vendy, dej nám šanci."
"Jsi typ mého bývalého manžela. Vážně? To něco znamená, já jsem kozoroh."
Sobota: "Vendy a Martina s tím je ok? Odpovíš mi prosím?"
"Myslím to jak jsem napsal, tu trojku?"
"Dělej si prču z někoho jinýho a pozdravuj kamarády v hospodě od stolu."
Sedím sám doma u TV. To přísahám. Dávají Temný kraj. To je jedno, prostě mi nevěříš. Už mi věř, myslim to vážně."
Ticho, o tři dny později:
"Ahoj Vendy chci Ti napsat, že jsi velice půvabná žena. V době, kdy jsem Tě oslovil, jsem měl celkem výrazný problém s přítelkyní, který jsem řešil zájmem o Tebe. Vrátili jsme se s přítelkyní k sobě.,vše si vyjasnili. Také jsem to řešil alkoholem. Moc se Ti chci omluvit za své messengrové chování..."
