"Miluju píseň Maruko s Juditou Čeřovskou. Ráda chodím do společnosti a také na vernisáže..." Sděluje seznamce paní Magda. Ráda by se seznámila s nějakým štramákem. "Jestli hraje šachy, tak ano, půjdu s ním na večeři, zní to slibně
Madla nadšeně nadskočí, má syna, skvělou práci, krásný moderní byt a nyní ještě k tomu všemu, přibude pohledný a bystrý muž! Bere si perlové náušnice s náhrdelníkem. Sundává si zlato, obřadně ho vkládá do příruční šperkovnice z mahagonového dřeva a obléká si nové malé černé koktejlky, k tomu kabelku psaníčko a jde se! Její protějšek je také v gala, to se musí uznat, že vypadá skvěle .
Bertold, pozorný a milý provozovatel reklamní agentury v nejlepších letech si bohužel nemohl vzít auto, má ho nyní v servisu. Nějaký trubka mu urazil zrcátko na parkovišti. A Magda tedy přivolává mobilem taxislužbu. Co se dá dělat, v jeho stříbrném BMW se sveze tedy příště. Večírek se vydařil, Bert byl velmi pozorný a milý, Na jejich páru se páslo mnoho očí...
Malého Luboše dala k babičce, zítra spolu pojedou do Aquaparku. Za týden by si mohli vyrazit na Alexandrovce, ticket sice stojí majlant, ale žijeme jen jednou, ne?
Bertold žije sám s dcerou, je chudák vdovec, jeho žena zemřela nešťastnou náhodou při horolezeckém výstupu v Alpách. Zvládá to naprosto skvěle, obdivuje ho v duchu Mag...
Na koncertě se oba baví, zpívá tam i Helenka Vondráčková. Bert hlasitě skanduje a tleská, na afterpárty si na její vkus ale pořádně přihnul, to mu zakrátko zatrhne.
"Mohla bych vidět tvou dceru Kačku? Mohli by si s Lubou pohrát, jsou od sebe o dva roky!" Bert se škaredí: "Nechci předčasně, děvče je stydlivé, upokoj se chvíli, na všechno máme dost času!"
"Nepřišla mi záloha na účet do Raiffeisen bank! " Úplně vyčerpaný Bert klesl na gauč, zapálil si clayku a sám se obsloužil z Magdina baru Whiskey, co byla připravena pro jejího otce k narozeninám. Všiml si mahagonové kazety a zvědavě ji otevřel. Udiveně zapískal, mohlo toho tam být tak za půl mega ve zlatě!
Magda jela k zubaři a nechala kluky spolu, ať se zatím sžijou. Luboš si vzal lego, Bert si opět přihnul whiskey. Přesně ve chvíli, kdy vkládal krabičku do své náprsní kapsy, otevřely se dveře a Luba se chtěl napít... Zaraženě vykoktal: " To je přece maminky..."
"Zavři hubu, nikomu nic neřekneš, rozumíš mi, nebo ti uříznu hlavu a zahrabu tě v lese. To ti přísahám!"
Magda se stavila ještě v kosmetice a vyzvedla šaty z čistírny. Norbert jí ve dveřích sdělil, že potřebuje už domů, jeho dcera je u babičky. Lubošek byl podivně zaražený a mlčel, pustila mu tedy pohádku .Asi j smutný, že Bert už jde domů a políbila oba.
Bertold zamířil do zastavárny, kde ho už nějaký čas znali. Zalovil do útrob náprsní kapsy.
"Co mi zase neseš, kamaráde?"
"Fííííha!"
"Pojedu za to do Maroka s Elenou, ty geňo!" Norbert na počítači spokojeně zabukoval dvě letenky a šel si koupit sportovní červené značkové plavky.
Madla zhrozeně vyběhla ze vchodových dveří a jela za Bertem do budovy Výzkumného ústavu, kde měla sídlit reklamní agentura Wild enemy. Někdo ukradl všechny její zlaté šperky! Sekretářka jí oznámila, že tam žádný takový člověk nepracuje, a že bude lépe, když odejde a nikdo jí zde v jejím rozrušeném stavu neuvidí.
Bertův telefon byl ten den hluchý. Večer jí zavolal, že spolu půjdou do nedalekého kina, ať si zařídí pro kluka hlídání. Řekla si, že ho vyzpovídá, měla v hlavě naprostou tmu, nebyla si vědomá, že by někoho v poslední době k sobě pozvala, jen sousedku a Berta. S tím, že jí lhal o tom, kde pracuje, to se jí velmi dotklo, v tom chce mít ještě dnes jasno.
"Proč jsi mi lhal, kde teda pracuješ?!" Už jsem ti snad řekl, že mám tú agenturu! V mobilu mu cinkla zpráva, Madle bylo trapně v kině i za něho. O špercích se zatím ještě pro jistotu nezmínila.
"Pojď na skleničku! Všechno ti povím." Opil se a vykládal a vykládal a nepustil ji dvě hodiny ani ke slovu. Poručil rozjařen rundu vodek vedlejšímu stolu a oznámil jí, že mu někdo ukradl platební kartu a aby útratu zaplatila.
Cestou domů Magy plakala, což Berta rozčililo. Na nadjezdu do ní prudce strčil tak, až narazila hlavou o zídku a omdlela. Bert ji popadl a snažil se ji rychle přehodit přes zeď. Cyklista, který se ze tmy vynořil a cosi psal do mobilu, zahodil kolo a Berta srazil jednou ranou k zemi.
Probudila se v nemocnici, nad ní se skláněla zdravotní sestra... Nic si nepamatovala, střípky včerejšího dne byly rozmazané a nejisté.
"Váš syn je u babičky, odpoledne se přijdou podívat.Toho pobudu už chytli..." Dodala, ale Madla opět usnula. V hlavě zaregistrovala jen rádio, ve kterém zněla píseň Maruko.
