Anděla se rozlítila: "Jak, krivá cena? Tady vidim, že tu je 10 kn, a vy chcete 12?" Kamala se shovívavě usmála a zrychlila krok, aby zkontrolovala tlupu dovádějících dětí před obchodem. Stejně pak nakukovala do výlohy...
Na animačním programu mají na řadě ptačí tanec a Jiřík exceluje, kroutí se jako o závod, před nedávnem ho totiž nacvičovali ve velkém na tanečním kroužku. Anděla se dme pýchou a chvilku křepčí taky, už se uklidnila.
Kamala ji zná bezmála třicet pět let, prožily spolu takřka celý život. "Musíme už jít, němcům vyfouknem to prima místo u keřů!" Zavelí k odchodu Kama a jde se. Karavana dětí s nafukovadly, s novou potapěčskou výbavou, a stohem ručníků k tomu se pomalu sune krok sun krok.
"Mami, podívej, to je mušlenka!" Malá Anička se tetelí blahem. Ostatní děti se rovnoměrně rozptýlily v moři. "Je tady moc krásně..." Vydechne Anděla. "Chceš říct až na to ubytování, že jo?"
Pravda byla taková, že na jeden stan by jich bylo moc, tak si přikoupily ještě půlku dalšího s tím, že se s tou cizí paní nějak porovnají. Jenže vedle ve stanu bydlel chlap jak hora a v chodbičce stanu bylo navíc zaparkované jeho kolo.
Ženy se orosily, souseda pozvaly na panáka, vzaly sebou z domova pro jistotu vodku,kterou přivezly, aby předešly průjmovému onemocnění.
"Já jinak nepiju, ale že jste to vy", zasmál se bílým chrupem pan Vodrazka a dodal: "Nebojte, celý den tu nejsem, ráno si zaběhám a pak jedu na kole, vracím se až večer." Zalezl do stanu a začetl se do bulvárního časopisu.
Děvčata nakonec do druhého stanu uložila dva nejstarší kluky, stejně pořád měli nějaké tajnosti, bylo jim jedenáct a menší sourozenci jim neustále brali mobily. Kluci byli zalezlí v jednom kuse a večer maminky slyšely, jak jim pán vypráví o druhé části poloostrova a o výletech.
"Uvidíš, že to bude dobrý!" Kamala vyvěsila své troúhelníčky na šňůru a šla vařit. Protože našla jen malou pánvičku, nakoukla ke klukům, vynadala jim za nepořádek a nahradila kus za kus, aby soused nereptal.
Jenže reptal. Třetí den zašel za delegátkou a vylíčil jí svá příkoří...Paní vedoucí všem domluvila, aby byli navzájem k sobě ohleduplní.
Když kluky ve stanu navštívil nový kamarád z pláže, Martin, Vodrazka začal být podrážděný: "A nechcete se sem jako nastěhovat celá rodina?!" Zamračil se ještě, popadl kolo a zmizel.
Anděla promluvila: "Kluci, neberte váš smeták, ten pán je naštvaný, že mu berete smeták!" Jiřík provinile svěsil hlavu: " Dyž von říkal, že to musí být takhle natočený, že je to stezka pro mravence, aby mu nelezli do ledničky, my jen chtěli zamýst křupky!"
U vody bylo krásně, vlnka za vlnkou jim omývala již opálené nohy. "Proč mají ty chorvatky samý císařský řezy?" Pavlík odpovídá: "Jéé, po obědě budou řezy, myslel jsem, že bude zmrzka!"
Na pláži se skutečně prošlo několik žen s typickou jizvou." Asi chtějí mít v pořádku pipinu, ne? " Dodala pro jistotu až když osaměly, Kamala.
"A kde má nějakou ženskou, už tu prý je dlouho?" "Asi takhle balí ženský, voni vždycky nějakou přidělí, zřejmě tu má svá privilegia." " Velení tvrdí, že se těšil na maminku s jedním dítětem!"
"Ty brýle jsou krivé, nebo moje tvář, teče do nich ze všech stran, doprčic!" Anděla s odporem odhodila potapěčskou výbavu na deku...
Kamala ráno nesla nákup a přímo naproti jí šel v ústrety jejich oblíbený spolubydlící. Sundal sluneční brýle a začal nesměle: " Dobrý den, říkám to jen vám, ale vašim dětem hrozí nebezpečí!" Kamal ho původně chtěla odbýt, ale pak jí začalo hlodat, jestli kluci nedělali cosi s elektřinou, kolikrát jim to říkala, ach jo!
"Víte, já patřím ke čtyřprocentní menšině gayů, chodím i na průvody a jsem v registrovaném partnerství." Po chvilce ticha, při které žena nebyla nikterak zvlášť ohromena, dodal důrazněji ještě něco: "Už čtyřicet dní jsem neměl chlapa, tak si to přeberte!"
Protože to stále vstřebávala, vlezla nervózně k delegátce a ani nezaťukala. "Překvapivý zvrat..." Hlesla zdrceně vedoucí, poradila nebrat smeták ani pánvičku a když klientka zašla za roh, začala telefonovat na Elbu svému kolegovi a nadřízenému.
"Jardo neblbni, to není normální přece, co když zavolají policii, vždyť jim vyhrožuje přeci!" Neoblomný nadřízený však Vodrazku znal, chodili spolu na treky, byl to kámoš, ten by přece... A navíc:" Pozítří odjíždíme!"
"Přece se nebudeš stěhovat!" Namíchla se Anděla a Renča, matka Martina dodala: "Vždyť ten chlap neví, co má, nevaříte tam, ani mu tam nelezete, zítra si tam uvařte něco, ať vidí, zač je toho loket!"
Kulturista po svém denním maratónu ztěžka dosedl na plastovou židli u stanu. Dovnitř se neodvážil, panoval tam činorodý ruch a ovzduší bylo těžké a šedivé... "Kluci, usmažila jsem vám topinky!" Spiklenecky mrkla na ufuněného Vodrazku Anděla.
Ten den kluci hlasitě troubili do šnorchlu tak vehementně, že to bylo slyšet široko daleko, dokonce až v restauraci. Někteří turisté si mysleli, že uvidí delfíny.
Troubil také parník v přístavu, kde tou dobou opálený svalnatec dobíhal s kufrem a nedoběhl. Parník byl již od břehu vzdálen a chlápka ignoroval. Ten vztekle hodil kufrem a až po chvíli se loudal ke stanu.
"Váš luxusní autobus je výborně vybaven, plně klimatizován, pokud chcete sklopit sedadlo,...." Jejich pět dětí na pětce klátilo spokojeně nožičkami a svými brebentivými hlásky o mnoho vylepšovalo celkovou atmosféru mezinárodního vozidla.
"Hurá, sedí vepředu, beztak si to vydupal...!" Zajásala Andělka a ani zdaleka ještě netušila, že luxusní autobusy mají také poruchy a oni budou muset strávit celou noc v přístavu na molu a hledět a odrážet se v Odrazkových brýlích ještě další celý den do večera !
