Světlo je absence tmy, ale bez tmy by světlo nebylo... Světlo nám ve vrchovaté míře nabízí slunce, oheň, elektřina,... Potřebujeme ho, abychom mohli vidět. Vidět tady a teď.
Jeho přemíra může být ovšem škodlivá, ne náhodou se při výslechu používá silný proud světla, který naopak oslepuje...
Končí nám zimní období, proto by světla mohlo valem přibývat... Nechci zde vůbec vzpomínat jak kocourkovští vynášeli tmu z budovy bez oken a tím tam chtěli mít světlo...
Světlo se šíří v průhledném prostředí... Znamená to vlastně v pravdivém, nezakaleném. Samozřejmě nikoho nenabádám, aby se choval průhledně a naivně, spíš tak, aby mluvil jednoznačně.
Světla světa se v různých obdobích mění, poražené mocnosti se propadají do tmy. To bychom mohli vzít zřetel a leckde si prosvítit kouty...
Ne náhodou se říká, že pod svícnem je největší tma. Dokavad si svítit můžeme, stále to ještě je lepší varianta, než být pod palbou cizího kotouče. Zkrátka pokud můžeme, osvětlujme a nebud´me lhostejní k okolí, k událostem, nezůstávejme slepí, ale ani zaslepeni.
Bohumil Hrabal chodil zásadně po slunečné straně ulice, pamatujme také, kam nechodí slunce, chodí lékař. "Chci na slunečné straně pokoje stát.." Zpíval Petr Muk v písni O´h L´Amour.
Nutno rozlišovat, za kým jdeme, jaké na nás vrhá světlo světlonoš, ale zase i ten stín! Trochu mi to připomíná, že bych měla doma doplnit nějaké ty žárovky, zapalování svíček je přece jenom příliš zdlouhavé.
A to nemluvím o odrazkách, ty jsou předůležité, koukejte jich používat, hlavně při přecházení na jinou kolej. To mi připomíná, jak na nás žáci znepřátelené vedlejší školy kdysi oknem házeli "prasátka", aby nás při chemii oslepili, čímž nás však spíše nevhodně rozptýlili... Byli na slunci a my ve stínu.
Proto s námi cvičí tolik ten Měsíc, jak jen odráží a my jsme z toho zmatení, co se s námi děje. Slunce zato léčí a navozuje dobrou náladu. Osobně jsem dostala nedávno 220 v od poškozeného horského slunce, byla to celkem šlupka! Takže nutno zkontrolovat ještě zdroj, připojení, intenzitu světla a nepřiblížit se až příliš, hrozí popálení...
Anebo rychlost světla, nezapomínejme na ni, věřme v ní, podějí se učiněné zázraky...
Baterka bude zřejmě nedostačující, protože v blikotavém a hlavně nejistém světle se tváří vše víceméně obludně, třeba nám i jasného úhlu. Předmět se jeví rozdílně různými zdroji světla, i odkud naň dopadají... Světlo zespoda má téměř strašidelné účinky.
Dejme si záležet na tom, kolik světla vysíláme do oběžného prostoru života, kolik ho vysíláme, odrážíme, vyzařujeme, abychom byli vyrovnaní a přinášeli rovnováhu...
