Ne, nelekejte se, ještě nedozrály, ani mi neraší úponky z hlíny či z hlavy. Dokonce jsem hrášek, a to je co říct, zatím ani nezasela, přestože na zahrádce máloco tak děti zobou!
Ale půjdu to napravit, to vám tady slibuju, namouduši. Hrášek ale všichni asi milujou už od útlého dětství, prostě lusky k tomuto období patří řekněme, jako kuličky a praky.
A co taková hrachová, či hrášková polívčička? Tak tu mají některé rodiny tak oblíbenou, že si k ní neváhají zasednout dokonce i na Štědrý večer!
Nesmí být ale hrách červivý, jako malí jsme vždy červa sfoukli z lusků, když na nás náhodou juknul. Tajná výprava na takovéto pole se musí připravit skoro tak, jako když letíte na Měsíc! Sladké a štavnaté s chápajícími zelenými chapadly nás do pole doslova vtáhnou. Může to skoro znít jako návod na polní pych, ale přes samou řepku řepkatou není žádné takové se nabízející v dohledu.
Hráškovou zeleň si samozřejmě oblíbili i módní tvůrci, ale říkají jí aktuálně honosněji "mátová". Nazvala bych si ji osobně májovou, protože to se všechno tak pěkně zelení.
Můžeme i nostalgicky vzpomenout starý vtip o králíčkovi, který v cukrárně požadoval rozmanitě nechutné příchutě zmrzlin (shodou okolností hrášková byla na jeho originálním seznamu) a na konci vtipu se nebohému zmrzlináři vysmál, jak je nechutná. (Možná si ale jenom popletl a zaměnil mrkvovou za meruňkovou a hráškovou za pistáciovou)
Dnes v jídelně byla hrachová kaše. Před lety v naší "škojídelně", jak jsme si toto zařízení odborně pojmenovali, ovšem narůstala v puse do obřích rozměrů. A tak není divu, že chlapci napodobili text písně "Uzený na hráchu, střílel jsem ho na bráchu..." To dozor v jídelně nestačil monitorovat, co všechno hoši dovedli.
Také jsme ho zasadili, a pak se nemohli dočkat! Znáte to? Dnes bychom mohli místo vaty využít odličovací tampóny. Jeden chlapeček nám kdysi přinesl do třídy dámské tampóny a jal se je dětem rozdávat. Na mou otázku: "Co to tady máte děti?" Pohotově mi odpověděl a přidal krátkou instruktáž: "To jsou takový raketky, takhle se to rozbalí, zatáhnete za šňůrku, roztočíte nad hlavou a stáárt! Už letí! Vidíte?" Na zemi přistálo dvacet raketek...
Šli jsme s pětiletým synkem do školky, nad hlavou nám přeletělo letadlo. Luky, který poskakoval vesele do mateřského zařízení se najednou zastavil, spráskl ruce a křikl: " Jéé mamí, podívej, to je ale hrášků! " A skutečně... Když jsem se společně s ním zadívala do korun třešňové áleje, spatřila jsem obrovské množství zelených hrášků. Rozesmálo mě to, přeci jen "Na horách, sejou hrách, na dolině čočku..."
Jsou už ale vyloupané z těch lusků, jsou nalepeny na stopkách...:D
Teď nevím, může se psát dnes do textu chechtací smajlík, čili kulihrášek?
Smály se na syna a já s nimi. Počítám ale, že dozrají a jaksepatří mu zčervenají. Zatím se ale těšme z období "hráškového"!
