Rozmohl se nám tady nějaký nešvar: po duelu prezidentů se sítí rozlétla fotka, či fota televizí s polozakrytou obrazovkou tu dekou, tu flanelovou košilí. Za clonou seděl ubohý kandidát číslo dvě. Že by lidé znali hru "Němý Bobeš?"
Ona drapérie na televizoru vypadala tak nějak malířsky, proto jsem se nad ní pozastavila až asi napotřetí. To už bylo jasné, že se nejedná o předlohu k plánovanému zátiší. Byla z flanelu, naštěstí kdyby byla totiž z tesilu, tak by lidi asi úplně praskli smíchy...
Uživatelé sítě, diváci duelu tak zřejmě dali najevo, že lži poslouchat nehodlají, možná se již nechtějí dívat na hlavu, která na ně civí na každém rohu, ba i možná do té pověstné konzervy se sardinkami se nyní bojí kdekdo podívat.
Takže šachovnicová opona je napůl žerdi, na scéně sedí moderátor a vítěz prvního kola, charismatický a ledově klidný.
Útočný kandidát za improvizovanou plentou vykřikuje a obviňuje protivníka z věcí, jež se nestaly, vkládá mu do úst slova, která nepronesl. Někteří občané mají smysl pro humor anebo již nepobírají level. Představují si možná za hlasem jinou hlavu, snad i z jiných dob.
To není ten případ jako když zpěvačka Mariah Carey, venčí v plavkách na sněhu pejsky a píšou o ní paparazziové: "Hoďte na ní deku!.
Bylo to jako výřez hovoru někde za krále klacka za sabotáž socialistického hospodářství.
Bylo u toho mnoho komentů, pár jsem jich vybrala pro zajímavost:
a) Tož to je na 100 bodů...(je vidět, že i na takové Moravě to přišlo lidem směšné)
b) Díky, udělám totéž.
c) Bože, já neusnu, takhle jsem se dlouho nezasmála, jako tento večer.
d) Myslím, že to mluví za vše.,.
Televize může zkrátka za dlouhých zimních večerů fungovat i jako loutkové divadlo.
