Tak předně: Víte jak vznikají legendy? Mýty? Velice jednoduše- něco se stane a jiný to zaznamená, a tak vznikla legenda nedávná, tak nedávná jako je historie naší křehké demokracie. Jedná se o období takzvané normalizace...
No normální ani zdaleka nebyla tahle doba. Bylo to pimprlové divadlo, období zuřivých automobilových honiček kvůli Chartě 77, ale také období vlídnosti, humanity, vstřícnosti a kolegiálnosti...
Na chatě Václava Havla ve Vlčicích se čas od času kde se vzali, tu se vzali přijeli disidenti, míjejíc plechového slona sochaře Zvičiny u silnice v obci Hajnice a na kterého se podle dobrého zvyku leta letoucí troubilo. Alespoň měly děti těžce zkoušených aktivistů potěšení, proto ho také rády malovaly, když cestovat spolu s rodiči nemohli a byly jim zapovězeny některé činnosti. Nyní ční na tomto místě obludný papundeklový neosocialisticky nefalšovaný kýč, kterému kdosi navíc a dnes jsem to sama viděla, udělil kdosi zlatou malinu.
A na této přeslavné chatě, dost možná vznikl kořínek či zárodek oné Charty, jak v trapném článku propagandy oné doby zvaném Rudé právo, nazval onu komunitu chátrou. Ale oni ne, oni byli členové Undergroundu, neboli nositeli skutečné kultury, kultury, která nebyla poplatná době a normalizačním poměrům... Zkrátka jednalo se o svobodnou kulturu nezatíženou autocenzurou a cenzurou.
Konala se tam nádherná představení formou bytového divadla, konal tam spolek Hrobka! Veselé střípky truchlivých dob, jako z pera Váchalova. Jezerní zjevení uprostřed Homolkových houbařů.
A na téhle chatě u hrádečku zvaného Břečštejn, kam Vás žádný školní výlet nevezme, aby si dnešní apolitická škola nezadala, nevede žádná mainstreamová stezka, podobně jako se jezdívá na Kárlštejn anebo na Pražský hrad, nejsou zde tedy žádní velcí ukazatelé, vozovka ještě z dob Stb nám dává vědět, že jsme se časoprostorovou smyčkou ocitli v nefalšovaném retru, trapném a normalizovaném jako Kofola jako umakart a jako silon. Zkrátka- výlet do starých struktur vířníkovitých či miocénovitých.
A zde vznikla ona slavná legenda, legenda o Havlově hrnci. Bude ji již brzy vyprávět na tomto místě žena, jež neváhala v těhotenství za Havlem plot přeskočit, takže opravdu dobrá hospodyňka hodna promluvit o tomto hrnci na konci duhy.
Duhy Demokracie- duhy, stezky vlídné, veselé a hravé jako batole, stejně bezprostřední a jímavé. Duhy, jež má budoucnost, zářivou.
Bude to legenda, mýtus bez cenzury. Jisté je jen jedno- je třeba zabít Sekala, ale jedině pomocí mýtů a legend, které malý Jarda neumí nezvládne, protože kde nic není, ani smrt nebere. Víme sami, že ne každý kdo pádluje rybník, je olympionik.
Takže jste zváni- sledujte následující srpnové dny Královédvorskou lumpenkavárnu na FB a udělejte si totalitní výlet do hlubin sosáče ! Howgh
