Tento fenomén se začal opět těšit veliké oblibě, jen si vzpomeňme na oblíbené útržky seriálu "Bylo nás pět", jak dovedně se dalo chodit v procesí a co všechno to obnášelo...
Takové procesí se nejlépe udržuje v pochodovém rytmu pomocí mobilního bubínku a nezbytných paliček. Dobré bývá na předem připravených stanovištích, například v místě, kde se dá dohledat nějaká příhodná cashka, udělat si malou pauzu na občerstvení...
Poutˇ může být rozličného charakteru, malá ale i větší, třeba do slovutného Santiaga di Compostella. Procesí bývá křiklavé už z dálky, hýří barvami, zvuky, entuziasmem, ba i vůněmi, proto si je právem oblíbil i Masopust...
Kdo ho potká je udiven, neboť nepotřebuje žádné povolení a člověk se áni nepeče na místě.
"Jdou houfy žen, zklamaných jak průvod, jako dávný procesí, každá halí svoji tvář, já obětˇ beránka sám v sobě mám... Víš svý, Lucie, pár zásahů už máš.." Zpívá se ve známé písničce...
Vhodné bývá připravit si tištěné texty zpívané liturgie a písní na malé lístky, letáky, chcete-li či lehké zpěvníky. Procesí může mít vytýčený nějaký cíl, třeba horu anebo modlitebnu a je třeba se připravit a pět již po cestě. Nemusí mít cílový objekt, může třeba jen korzovat a tu je třeba dát si pozor, aby na konci nevznikly v nestřežené chvíli dva ocasy. Je třeba mašírovat.
Takovéto formace totiž vytvářejí i skupiny turistů a žáků. Rozdíl je však patrný na první nákuk- procesí se plíží poněkud radostněji samo o sobě. Zkrátka- tento fenomén se nám vrací do módy.
Nemusím snad připomínat, že jsou tu i oblíbené kramářské písně, opatřené podobiznami, fotkami hlavních ústředních hrdinů své doby či stavem našeho zemědělství a krátkými rýmovačkami na ryze aktuelní témata. K pěkným příkladům uvádím například Babičku Mary a slovutnou píseň o Golemovi. Nebo lze doporučit různé šikovné písničkáře.
František Hais: "To se arcitˇ tomu nedivím, že jsem do nenávisti u ctěného publika padl, arcitˇ, každe sobě nemuže ty Národní listy koupit pro drahotu, ale co platno, ten, kdo to čet, vypravoval to dále a všade se ještě něco přidalo, třebas i velká hána na slavný spolek pánů sokolů, den ode dne se to dále snad po celé Praze rozlítlo, nejni tedy divu, že jsem tak opovržen... To mě je ale nejdivnější, jak jen to mohli v redakci přijmout bez přesvědčení, dytˇ kdyby tu píseň tu byli čtli, tak by se to nebylo stalo, ale je to as takový: přišel někdo s tou zprávou, na němž jim záleželo, důvěřovali v jeho slova a na hodnost jeho dali to veřejně do Národních, to je přece jen velmi hrozný, jak tedy nyní budeme živi, když člověk skoro ani nesmí směle z domu na ulici vyjít, aby konečně od rozkvašeného lidu o život nepřišel, a proto budu tam hned psát, sice bysme zahynuli!"
V poslední době jsem se párkrát prošla trutnovskými uličkami kolem předzahrádek, obecenstvo se vyklánělo, v jednom případě dokonce téměř nedýchalo, to, když jsme z obavy, že budeme křičet, zalepili pusy izolepami.
Nastartujte trouby a něco upečte, po cestě přijde něco dobrého chuti. Pěvec a básník Hais píše (1858), že na procesí setrvali i až do čtvrté do rána...
