O politické odpovědnosti a normální, zdravé, lidské paměti

ODS v reakci na kritiku ohledně postupu ministerstev vnitra a spravedlnosti ve věci prošvihnutí lhůty pro podání žádosti o vydání Radovana Krejčíře v JAR tvrdí: 1. Může za to JAR, naše úřady pouze vycházely ze stanoviska orgánů JAR.2. Byla to ČSSD, která může za útěk Krejčíře a ministři za ODS přeci nemohou nést odpovědnost za jeho propuštění v JAR.

Ad 1) Jedinou autoritou pro výklad zákona je soud. Ten řekl jasně: lhůta již uplynula, Krejčíř musí být propuštěn na svobodu, vazební důvody pominuly. Ministr Pospíšil ovšem tvrdí, že byl ubezpečen, že lhůta uplyne až 19.6. Otázka zní: kdy, kým a jakým způsobem byl ubezpečen? Nejen experti na mezinárodní právo se totiž shodují, že takovéto počítání lhůt je neobvyklé. A hlavně, osobně si pamatuji například z kauzy žádosti o vydání Viktora Koženého, že bylo dojednáno na místě předání formální žádosti ve lhůtě a poté se rozběhlo jednání o její doplnění.  Proč byl  nyní zvolen zcela odlišný postup? Vysvětlení pro to mám: lidé se zkušenostmi z podobných kauz museli z MSp po nástupu pana ministra odejít. Byli podle jeho názoru příliš spjati s minulým vedením. Nejsou-li zkušenosti, nastupuje většinou naivita a neprofesionalita. Ad 2) Kdokoliv tenhle argument vyřkne, je nejen demagog, ale především hlupák. Akce v černošické vile probíhala plně v kompetenci policie a státního zastupitelství. Logicky, neboť podle trestního řádu nespadá tato fáze trestního řízení do její kompetence.  A tak zatímco o skandálním zásahu v černošické vile v roce 2005 vláda dostala informaci až poté, co vyšly najevo přehmaty zasahujících policistů a o celé akci do té doby nemohla mít ani tuchy, neboť se jednalo o zásah podle trestní řádu výhradně v kompetenci policie a státního zastupitelství, jednání o vydání ze zahraničí spadá plně do kompetence ministra spravedlnosti. A pokud pan ministr vnitra Langer nyní s lehkým srdcem odpovídá na otázku míry jeho odpovědnosti za propuštění Krejčíře v JAR tak, že není ministrem vnitra JAR, ať si příště se stejně lehkým srdcem nepřisvojuje zásluhy za jeho dopadení v JAR. Oba panové ministři svým přístupem k celé věci jen prohlubují problém sám: pan Pospíšil tím, že nevyvodí příslušná opatření, která by do budoucna podobným lapsům zabránila a pan Langer tím, že z ministerstva vnitra dělá kašpárkové divadlo.   Zvláště tehdy, vyhledáte-li si vystoupení obou pánů ministrů z dob opozičních jak na půdě sněmovny, tak na půdě stranických tiskovek. Fakt zajímavé a poučné čtení.