Paní Olympia
Psací stroj Olympia Tania Díaz Castro
Odpusť, pokud jsem s tebou někdy jednala špatně, pokud jsem ti za bouřlivé noci byla katem, vykonávajícím trest když jsi mi nepomáhala pokračovat, největším nepřítelem, když se přetrhla duše v tvém zbožňovaném a nepostradatelném těle, vždyť čím bych byla bez tvé pomoci než neplodnou ztracenou tulačkou?
Pokud ses ode mě nikdy nemohla osvobodit, bylo to proto, že jsme se cítily svobodnější než ptáci, naše láska byla bez kolísání, bez krizí v manželském stylu, bez nevyhnutelných odloučení, bez absurdních novomanželských podpisů, bez prázdných přísah za přítomnosti cizích lidí.
Olympia, nezasloužíš si žít skrytě, v uzamčené skříni, bez pohlazení mých rukou, které tě tak dlouho hladívaly. Byla jsi průvodkyní mé duše, mojí nejintimnější důvěrnicí, spiklencem a svědkem všech mých hříchů, tvůrčích záchvěvů, všech mých nejupřímnějších politických prohlášení i vyznání lásky.
Ani netušíš, má milovaná, s jakým smutkem jsem na tebe pohlédla, na tebe, která jsi poznala každou moji slzu, každý úsměv v mé tváři, mrštný a pevný pohyb mých prstů, které se nořily a opíraly do každého z tvých tolik moudrých písmen, sklouzávaly a opět se nořily, zatímco ty, vždy nápomocná té ženě, jež chtěla vykřičet hrůzu života, aby nás všichni museli slyšet.
Dnes, i když tomu nebudeš věřit, jsem po deseti letech nepřítomnosti sebrala odvahu si tě potěžkat – skoro jsem tě neuzvedla –, pohlédnout na tebe, jak stojíš na mém psacím stole jako za bouřlivých časů našeho mládí, kdy jsme se tak něžně znásilňovaly a sousedi skoro nespali pro tvé hlasité úpění: CVAK, CVAKCVAK, CVAK, CVAKCVAK.
- Nechte nás prosím spát – prosili nás z dáli.
A já jsem na tebe hleděla, zdrcená, celé hodiny, protože jsme neměly právo nikoho rušit ze spánku tvým úpěním, vzdycháním, kterým jsi podněcovala mé nejdivočejší záchvěvy vášnivé spisovatelky.
Tvůj příběh je plný překvapení. Podruhé ses narodila toho rána, když tě moje dcera Maricarmen zachránila ze spárů politické policie.
- Ten stroj nepatří žádné straně. Moje matka na něj píše přes třicet let – křičela dcera, mrtvá strachy, toho rána 10. března 1990, když biřici nakládali všechny mé papíry, jako by to byly atomové bomby.
Ani si nevzpomínám, v kterém dávném roce minulého století jsem tě přinesla domů, vyhradila jsem ti nejlepší místo v ložnici a ty jsi odvážně začala odrážet mé myšlenky na tisíce a tisíce bílých listů papíru. Vím ale, že dnes tě potřebuju nejvíc, nespoutanou a vášnivou… Bože, abych se nestyděla za to, jak klidně na tobě mé ruce spočívají.
Tania Diaz Castro
Kubánský císař Fidel Alexandr Castro Veliký
Po více než dvou tisících letech od vlády Alexandra Velikého se v roce 1959 na největším z antilských ostrovů objevuje první diktátor alexandrovského typu: Fidel Alejandro Castro Ruz.
Tania Diaz Castro
Orneliovo políčko ve městě
Když se v Santa Fe, přímořské obci na západě Havany, úspěšně rozšířilo obdělávání městských políček, tzv.organopónicos*, na pozemcích pronajatých od státu, bylo to to nejlepší, co se zde kdy událo. Tento systém vznikl poté, co Raúl Castro vyhlásil Směřování hospodářské a sociální politiky strany a revoluce, což zjednodušeně znamená, že se uzavřené kubánské společnosti pootevřely dveře k nezávislé práci.
Tania Diaz Castro
Prázdniny v pekle
Když jsme spolu domluvily, zeptala se mě, jestli píšu pro oficiální noviny Granma. „Ne,“ odpověděla jsem, „pracuji nezávisle“. „Aha, jedna z těch, co hájí lidská práva,“ poznamenala se zjevnou obavou v hlase.
Tania Diaz Castro
Mariino rozhodnutí
Osmdesátiletá María Domínguez sedí naproti mně a dívá se na mě smutnýma vlhkýma očima. Její příběh je velmi obvyklý, mnoho kubánských žen jako ona žijí odděleně od svých dětí kvůli svévolným a nelidským zákonům, které platí již půl století. Mnohé ženy, stejně jako ona, společně trpí v zemi, kde se občané musí řídit ne podle záměrů osudu, ale podle diktátora, který se považuje za jediného pána země.
Tania Diaz Castro
Jak si ohřát vodu na knihách
Každý rok si s příchodem prvních zimních dní vzpomenu na ženy z Kubánského vězení Manto Negro, které se nachází v obci Guanajay v provincii Artemisa. V těch maličkých uzounkých celách bylo v létě jako v peci a v zimních měsících to byl hotový mrazák.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Prodej, Byt 2+1 v osobním vlastnictví, 54 m2 - Ostrava-Hrabůvka, Dvouletky 1137/51
Dvouletky, Ostrava - Hrabůvka
2 250 000 Kč
- Počet článků 98
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2051x