Učitelka do kriminálu!
Zní to přehnaně, až hystericky, uznávám, ale já mám tak šíleně vyvinutou představivost, že pokaždé při těchto příležitostech trpím jak zvíře, a trpěla jsem i teď.
Kolikrát do půl hodiny se dá počítat do dvaadvaceti? To byste neuhádli. Mockrát! Posbírala jsem svou směsnou třídu, která brebentila všemi možnými jazyky, jako bych vymetla Babylón, a hnala je nejprve směr metro.
Na jezdících schodech jsem se div nevytáhla jako žvýkačka podél řady stojících dětí a modlila jsem se, aby nic necuklo, nezastavilo, aby nikdo neběžel kolem jako střevík a nesrazil mi je. Bez obav. Můj fanatický, ba šílený pohled, kterým jsem dopředu varovala všechny potenciální narušitele, byl dostatečně výmluvný. Nikdo si k nám netroufl ani přiblížit, což bylo dobře pro všechny zúčastněné.
V tramvaji jsem opět horečnatě přepočítávala. Všichni ADHD a Aspergeři, jakož i jejich kříženci v prvním okamžiku naskákali do kleku na taková ta sklapovací sedátka, co se do nich tak prima skřípají prstíčky a vyrážejí kusadla o opěradla, takže jsem je nejdřív musela srazit do sedu. Nějaká mladá maminka mě se zájmem pozorovala. „Co když bude nějaké dítě po návratu chybět?“ zeptala se laškovně. Udělalo se mi špatně, ale naoko jsem ledabyle pokrčila rameny. „Přinejhorším si nějaké chytnu třeba v tramvaji a narafičím je místo zmizelého,“ odtušila jsem. „Kus jako kus!“ Maminka křečovitě sevřela ručku svého synka a zmlkla. Já jí dám mě nervovat! Ta letos k zápisu nepůjde, kdepak!
Na procházce v okolí Hradu se k nám zase přidávali všelijací cizinci a snažili se s našimi dětmi vyfotit. Čím šikmější oči, tím urputnější byli. To v Japonsku a Číně nemají děti, nebo co? Na rozdíl od kolegyně jsem si nemyslela, že by všichni byli přímo pedofilní devianti, ale divní mi tedy přišli. Někteří běželi kus cesty pozadu, aby si pomocí tyče udělali snímeček s našimi syčáčky. Šli po nich neomylně- čím větší sígr, tím větší zájem cizinců. „Kousni, Allisone, kousni ho!“ šeptala jsem toužebně, když našeho geniálního miláčka s poruchou autistického spektra jeden pošuk objal a cenil zuby v úsměvu. Na Allisona si netroufne sáhnout ani školní logopedka, když mu rovná mluvidla. Nesnáší to a brání se jako tygr. Doslova.
Řvaly jsme na turisty ve všech možných jazycích, včetně znakové řeči, ale byli jak posedlí. Vyloženě nás obtěžovali a mě navíc mátli při počítání, protože nebyli o moc větší než naše děti.
Úlevu, která mě zaplavila, když jsme dorazili zpět do školky, všichni, (a všichni originál, nemusela jsem nikoho lovit pro náhradu) v pořádku, bych směle přirovnala k úlevě po porodu. Krim zase pro jednu odložen na neurčito…
Miláčci se nacpali, zalehli a my jsme s kolegyní dojatě komentovaly, jak jsou ve spánku roztomilí. Koťátka! Zlatíčka!
Tak co, kdypak si zase spolu někam vyjedeme, co?
Ivana Dianová
Je na šlupky, já ještě ne
Popravdě doufám, že ani nebudu. Že mě k tomu nikdo a nic nepřinutí. I když, známe to: člověk nikdy neví...
Ivana Dianová
Utrpení- daň z lásky?
Snad každý měl v životě nějakou velkou lásku, o kterou později přišel. Smutek a trápení, které následovaly, se zdály být nekonečné. "Kdybys teď netrpěla, znamenalo by to, že jsi předtím nemilovala", nabídl mi útěchu kamarád.
Ivana Dianová
Příběhy z mé rodiny III.
Oba prarodiče si pamatuju jen málo. Děda zemřel, když mi byly asi čtyři, babička v mých deseti, ale od dědovy smrti polehávala a nijak jsem si ji neužila. Vlastně si ji pamatuju jako stařenku, mávající nám z okna. Jaká škoda!
Ivana Dianová
Příběhy z mé rodiny II.
Ale máma nevzpomínala jen na válečná léta. S radostí nám vyprávěla i o těch dalších, o obyčejném, mnohdy přetěžkém, ale pro mámu a spousty dalších lidí radostném životě.
Ivana Dianová
Příběhy z mé rodiny I.
Na své rodiče vzpomínám denně. Jsou tu se mnou tak nějak pořád. V poslední době si obzvláště vybavuju jejich vzpomínky na válku. Snad nějak pracuje moje podvědomí, nevím, ale hodně se mi o nich a jejich příbězích i zdává...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Prodej rodinného domu, pozemek 698 m2 - Holubice u Brna, okres Vyškov
Holubice, okres Vyškov
4 650 000 Kč
- Počet článků 629
- Celková karma 32,11
- Průměrná čtenost 2036x