Tři jahodové a jeden prs

Po třídní schůzce chodíme vždycky na zmrzlinu. Já si ji zasloužím, neb jsem vždy umluvená a vyprahlá jak horník, Vivi, která to absolvuje se mnou, za klidnou spoluúčast, Nanda za odměnu. Je to náš rituál. 

Naše cukrárna je hned u zastávky autobusu a má improvizovanou zahrádku jako dlaň, kterou milujeme. Pár stolků a židlí pod platanem. Stačí. Byl už podvečer, náměstí se začalo zklidňovat. Klid a mír. Usedly jsme ke stolku pro čtyři. Ujíždíme na zdejší točené jahodové. Paní s asi dvouletým hošíkem a kávou si přisedla a hned začala hlasitě telefonovat. Náš plánovaný pokec jsme tedy odložily a věnovaly se výhradně našim růžovým porcím. Chlapeček ječel jak ďas, ale maminka se nedala rušit. Postupně mu podala kukuřičné křupky, dětské pitíčko, hračku. Nic. Kýval stolkem, bouchal pěstičkou, prostě se dožadoval pozornosti. Maminka si náhle vyhrnula triko až ke krku. Pod ním nic neměla, respektive měla- zašátrala po prsu a nabídla ho malému. Ten se nejdřív přisál, ale po chvíli se odtáhl a jenom si hrál. Tu zatřásl jedním prsem, tu druhým, Matka byla odolná jak málokdo. Spokojeně hovořila do telefonu, zatímco chlapeček natřásal její obří ňadra tak půl metru od Nandina kornoutu.

To bylo něco pro naši puberťačku! Ta naopak odolná nebyla. Vstala a přesedla si k jinému stolku ke starším manželům. Vivi si nechala vysvětlit, že má chlapeček hlad, ale také byla na rozpacích, zvlášť když viděla, že klouček nepije, to ale nebylo nic proti staršímu páru, sedícímu hned vedle nás. Paní se naklonila a diskrétně požádala maminku, zda by se nemohla zakrýt, ale ta ji ignorovala a dál seděla holohruďá. Přiznám se, že mi to nějak nesedlo. Vzala jsem holky, přešly jsme pár metrů do parku a tam jsme dolízaly zmrzlinu na lavičce.

Přemýšlela jsem, jestli jsem puritánská nebo uťáplá, ale vyšlo mi, že snad ne. Prsy mám rovněž, děti také. Hladové miminko bych taky nakrmila, když  by nebylo zbytí. Jenže... Tohle nebylo miminko, hlad očividně nemělo a možnost soukromí byla na dosah ruky, třeba právě na lavičce v parku, kde by nikdo nebyl vystavený nechtěnému představení.

Tohle bylo prostě nevkusné.

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Ivana Dianová | čtvrtek 21.9.2023 17:47 | karma článku: 38,64 | přečteno: 1116x
  • Další články autora

Ivana Dianová

Matky „jiných“ dětí

4.5.2024 v 0:53 | Karma: 37,13

Ivana Dianová

Exotická večeře

25.4.2024 v 1:12 | Karma: 22,68

Ivana Dianová

Nedívej se tam, nikdo tam není

10.4.2024 v 10:24 | Karma: 25,51

Ivana Dianová

Billa šok

26.3.2024 v 22:32 | Karma: 42,78

Ivana Dianová

Utržená ze řetězu

25.3.2024 v 20:38 | Karma: 30,45