Poslední prázdniny

Čekají mě poslední prázdniny v rozpoložení, ve kterém se už delší dobu nacházím. Slibuju si, že ty další budou mnohem lepší a moji přátelé a v neposlední řadě lékař mě ujišťují, že tomu tak bude. Jenom musím vydržet.

Vydržet a nepodlehnout vlastnímu strachu, což nebude snadné. Čistě teoreticky mohu uprchnout z předsálí. Přiznávám se, že jsem srab.

Už od mala si až obsedantně chráním oči. Nejenom z důvodu, že na to jedno hodně špatně vidím. Moji sourozenci mi dali doživotní názornou lekci, proč si chránit zrak. Už nevím, který z nich tehdy před mnoha lety rozklepnul vejce na talíř a pravil: "To je jako oko!" Načež prudce píchl nožem do žloutku, se zadostiučiněním se mnou pozoroval, jak se tento rozlévá do bílku, a dodal: "Takhle by to dopadlo, kdyby ses někde napíchla o klacek ve křoví, třeba." 

Chci věřit, že tato demonstrace byla míněna pro moje dobro. Každopádně do křoví zásadně nelezu a dělá se mi nevolno, když se mi nepovede volské oko s neporušeným tekutým žloutkem.

No, a takto vybavena jsem byla okolnostmi dotlačena k oční operaci. Motivace je obrovská: svět kolem mě, toho času impresionisticky, až temně vnímaný, by měl nabýt jasných a zřetelných obrysů, neměla bych si plést dítě se psem, svítit i v rozzářeném dni, a zase budu moct číst! Rizika jistě existují a byla jsem o nich podrobně zpravena. Zmínila jsem při této příležitosti před panem primářem podobenství se žloutkem, a prý ne. Prý mi oko nevyteče. Divně se na mě díval. Co když nevydržím a cuknu? Prý necuknu. Kápnou mi do oka, znecitlivím. Dostanu neobyčejně chytré a šikovné čočky, drahé jak čuník, ale když to klapne, zůstanou mi tak dvě dioptrie! Na tom horším oku! Na tom lepším budu bez! No, netužte po tom! Lákadlo obrovské.

Toužím, bojím se, toužím, bojím se, ...Barevný a skvěle viděný svět, konečně, cvičený pes, vidění, vlčák,... Mlátí se to ve mně jak v mixéru. Termín operace se blíží. Kapky do očí, co se kapou preventivně před zákrokem, vyzývavě postávají v lednici. Čočky už mám objednané. Chci, ne, nepůjdu tam, jo, půjdu, ne, vypíchnutý žloutek, ne, blbost, jo, konečně pořádně uvidím,...

Mám strach.

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Ivana Dianová | pátek 30.6.2023 18:28 | karma článku: 31,39 | přečteno: 830x
  • Další články autora

Ivana Dianová

Matky „jiných“ dětí

4.5.2024 v 0:53 | Karma: 37,21

Ivana Dianová

Exotická večeře

25.4.2024 v 1:12 | Karma: 22,84

Ivana Dianová

Nedívej se tam, nikdo tam není

10.4.2024 v 10:24 | Karma: 25,64

Ivana Dianová

Billa šok

26.3.2024 v 22:32 | Karma: 42,78

Ivana Dianová

Utržená ze řetězu

25.3.2024 v 20:38 | Karma: 30,45