Někteří lidé jako by sami o sobě neexistovali, zdá se mi. Jako by jejich vlastní kvality pro život nestačily.
Nedávno jsem se bavila se svou někdejší spolužačkou z gymnázia. Během půlhodinového rozhovoru mě stačila zevrubně proinformovat, s kým vším se zná. No, zná...
"V létě jsem byla na dovolené ve stejném hotelu, jako docent XYZ z Homolky! No, ten jak léčil naši Evču! Já se s ním dobře znám!" Neznám ani docenta, ani netuším, o jakou Evču jde. Spolužačka byla jedináček, pokud vím, a tak vřelý tón a výraz tváře nedokážu nedokážu přiřadit k nikomu než milovanému členu rodiny. Vzápětí se dozvídám, že se jedná o známou zpěvačku, kterou má kamarádka moc ráda, a docenta viděla jednou na vizitě, když sama ležela v nemocnici, a jednou v časopise, na fotce k rozhovoru.
O pár hodin později spatřím na svém facebooku zvýrazněnou ikonku "přátelé". Tato žena mě žádá o přátelství. Prohlížím si její účet: tolik známých jmen pohromadě se hned tak nenajde. Připadám si příliš nezajímavá na to, abych se přidala...
Sousedka mi přidržela domovní dveře, abych mohla projít s taškami. Během několika zdvořilých frází se překvapivě dozvídám, že její syn hraje tenis se synem známého herce. Sousedka ho nikdy neviděla, ale má ho ráda jako by byl její vlastní, a herce samotného nazývá křestním jménem. Ani jeho nikdy neviděla na živo, ale to jí nebrání prohodit, že se cítí být členkou jejich rodiny. Mají toho totiž mnoho společného.
Na závěr mi ještě svěří, že má stejnou diagnózu jako Péťa Muk. Říká to tak, jako já konstatuju, že mám nohy do x po mámě, geny se nezapřou, co se dá dělat, zase mám po ní dobré zuby!
Když o tom tak přemýšlím, uvědomím si, že takhle mluví docela dost lidí. Přifařují se ke známým osobnostem, jako by chtěli pro sebe trošku té jejich slávy, významnost, a já nevím, čeho ještě. Jak kdyby jim nestačilo, být sám sebou?
Jedna známá a již zesnulá spisovatelka- ne, není moje, ač si myslím, že bychom si rozuměly, neříkám jí křestním jménem a nemám její diagnózu- v jednom svém románě popsala jistou dámu, která se až křečovitě snaží kamarádit s jenom trošku významnějšími lidmi. "Jako by sbírala barevná pírka jejich úspěchů a lepila je na sebe, aby se jimi mohla chlubit."
Byla z toho zklamaná a stejně jako já udivená.
Nedostatek sebevědomí a sebedůvěry?
