Lidi, lidi, pojďte sem! Stal se zázrak!

Musíte ale spěchat, neb tento zázrak je rychle pomíjivý, takřka bleskový, a kdo sebou nemrskne, nic neuvidí!

Podařilo se mi zachytit vteřinu. TU VTEŘINU, jestli mi rozumíte! Jako je vteřina mezi tmou a svítáním, životem a smrtí, mrknutí orla, a tak podobně, tak je vteřina, kdy čtete diskusní příspěvky, a ony vám zmizí před očima! Doslova!  Normálně vám čtu, čtu, a jakoby je někdo vypáral jako nepodařenou pleteninu, zmizely mi před očima!

Ty blááááááááááho!

A byly tam příspěvky nanejvýš zajímavé! Pan Černý již tradičně mluvil o StB, gestapu, čímž mínil, opět již tradičně, urazit diskutující, byly tam obecné úvahy o šikaně, kterou jsme na slušné rovině rozvíjely s paní Valíkovou,  o jejích důsledcích, ale i příčinách, velmi racionální, opět slušné postřehy paní Jandové,...

Rovněž tam byla má zdvořilá žádost směřovaná na paní Koutkovou, která mi pod minulý článek napsala tak neuvěřitelně oplzlý příspěvek, že bych ho čekala spíše od staré pracovnice v erotických službách, a sice ve smyslu, aby se takto bavila se svými stejně smýšlejícími, že já na to nejsem zvědavá...

Všechno je to pryč, přátelé, všechno je to pryč! Taková škoda!

Jako už několikrát, kladu si otázku, kdo a proč a podle jakého klíče maže příspěvky? Chtěla bych tu osobu osobně poznat! Musí to být neobyčejně nevšední člověk!

Na závěr pár odkazů, vybrala jsem namátkově...:

Nežravky

Uřízli mi prsa a konečně jsem šťastná

Stížnost z křoví

Otevřený dopis panu Janu Dvořákovi