Kouzelná slůvka

"Tohle jsou kouzelná slůvka, která ti ukážou cestu k hodným lidem". vykládala Nanda naší nové holčičce." Maličká napjatě  poslouchala a přikyvovala. Zato já jsem se polekala.

Tato celkem pravdivá slova pronášela MÝM hlasem! Nejdřív mě napadla nějaká duševní choroba: jsem v kuchyni a mluvím v pokoji! Ale je mi to divné, tak asi přece jenom nejsem chorá.

Nanda má absolutní sluch. Napodobí kohokoli. A hlavně: to, co jsem jí říkala před x lety, přesně podržela v hlavě a teď to předávala další generaci! Tehdy jsem myslela, že mé moudré a nabádavé řeči obrazně hážu do stoupy, a ono ne!

Četla Vivi pohádku, kde jsou ona zmiňovaná slůvka: prosím, děkuju, dobrý den, nashledanou, promiňte.

Vivi je okamžitě pochopila, uložila si je do své čtyřleté culíkaté hlavičky, a s radostí je používá.

"No vidíš, tak teď už jsi na cestě k hodným lidem," ohodnotila ji spokojeně její nová starší sestra. "Každý tě bude mít rád!"

A já si (a jim)  v tu chvíli hrozně přála, aby to tak po celý jejich život bylo. Po tom všem zlém, co mají za sebou, ať už je jenom každý má rád...