- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Sním o Tvých rukou, o Tvých rtech, polibcích, zprvu něžných a pak vášnivých, a přitom mi kanou horké slzy, kloužou po slané skluzavce touhy a vpíjejí se do jemné bílé látky; marně - já se snad nikdy nedočkám!
Někdy zahlédnu Tvé oči: zvědavé, trochu zahanbené, ale vždy dychtivé a plné lásky i touhy. Už už se zatěším, snad? Celá se napřímím, jak trnu v radostném očekávání.
UŽ?
Ach!
Vyjít Ti tak vstříc!
-----------------------
...a pak...přijde...
...zklamání.
Zase!
Jeden pohyb. Jen jeden, ale...TEN pohyb, a vše je ztraceno.
Stud? Strach?
Zrada!!!
Má náhlá slabost a pak hned lítost.
A zase ta marnost mého pláče.
Hebká teplá kůže stehen mě na poslední chvíli prudce sevře ze všech stran, a kolem mne se rozhostí tma. Bezpečná, ale beznadějně smutná tma,
kdy zbyde jen ten zoufale marný, nevyužitý pláč...
a slzy,
vpité
do bílé
jemné
látky
mých
kalhotek...
Další články autora |
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...