Návrat téměř dokončen

Volá mi Gábina, zda-li nechci přijít do pořadu Zátiší na Rádiu 1. Omlouvala se, že je to tak narychlo, ale strýček Míša by měl zájem o můj příběh. Neváhám ani minutu, protože Rádio 1 je moje srdeční záležitost.

Červen 2011

K Rádiu 1 jsem se dostala přesně před deseti lety. Odmaturovala jsem na grafické a ještě ten den jsem pospíchala do ateliéru Tono Stana. Chtěla jsem porozumět fotce a proto jsem se chtěla učit od toho nejlepšího fotografa u nás. Tono mě přivítal ve svém ateliéru. Popovídali jsme si, domluvili se na spolupráci a já později ve volném čase trávila hodiny rovnáním jeho rozsáhlého archivu. Někdy mě nechal Tono v ateliéru samotnou. Jindy se věnoval přípravám na focení, vybíraním podkladů pro výstavu, monografii - bylo toho hodně. Také jsme si povídali a poslouchali jeho oblíbenou muziku, ke které patřilo i Rádio 1.

Červen 2004

Když jsem u Tona již nějaký čas byla, propracovala jsem se k samostatnému vyvolávání filmů nebo retuším, tak Tono dostal pozvánku do Rádia 1! Měl si přinést muziku, kterou měl rád a v mezičase si povídal s redaktorem o své práci. Tono se pečlivě připravoval a já mohla být u toho! Naposlouchávali jsme vybranou muziku, kterou Tono doplňoval zajímavými histrokami.  Archiv pořadů je k dispozici na: http://www.radio1.cz/zatisi/?subp=97. O sedm let později sedím ve stejném studiu, jako Tono Stano. Nestala se ze mě fotografka. Vrátila jsem se k veslování a můj příběh zaujal i strýčka Míšu. Neuvěřitelné!

Červenec 2004

Odjela jsem do Atén na rande v průběhu olympijských her. Dave byl členem servisního týmu, který se staral o vesla závodníků v průběhu jejich závodů. Já jsem v jeho pracovním čase procestovala Atény, viděla radost ze čtvrté olympijské zlaté Mathew Pinsenta nebo zklamání rodičů kanadské mužské osmiveslice. Byli favorité na zlato, ale dojeli až pátí. Stálajsem s nimi na tribuně a tolik uplakaných příbuzných jsem v životě neviděla. Bylo to srdcervoucí.

S Davem jsme se po večerech přesouvali do olympijské vesnice na atletiku nebo cyklistiku. V noci jsme se dobrodružně vraceli do domu na pláži, který byl pronajat pro servisní tým. Z Atén jsem odjela o pár dní dřív, protože jsem se potřebovala přesunout na Akademické Mistrovství světa. Závod jsem vyhrála o kousek před Polkou, která ještě před týdnem v Aténách startovala ve finále lehkovážných dvojskifů. Věděla jsem, že mám na ty nejlepší, ale chyběla mi druhá část dvojskifu - Denisa (v té době snad ještě nezačala ani veslovat).

Srpen 2004

Vrátila jsem se z Mistrovství světa se zlatou medailí a radostně jsem vyhlížela Davea, který měl přijet z Hamburku za mnou. Byla jsem nervózní, jestli vystoupí na správné zastávce. Tenkrát nepoužíval mobilní telefon, proto jsem nevěděla, jak bych ho v noční Praze hledala. Přijel. Další den jsem pro něj měla připravené překvapení: Tono s námi nafotil akty. Fotografie jsou nádherné.

17. prosince 2010

Dostala jsem dopis od Josefa. Josef je spisovatel. Ve stručnosti se ptal: "Danielo, kde jste?" Dlouho jsme se neviděli, říkám si.

18. květen 2011, 18:30

Vystupuji z tramvaje na Újezdě, kde jsem zaparkovala auto. Stojím na peróně a vedle mě je Tono. Náhoda? Vřele se zdravíme a já mu povídám o show na Rádiu 1. Slíbil, že si pořad poslechne. Povídali jsme si co a jak a on se zaujatě podíval na mé levé předloktí. Ruku jsem měla polepenou barevnými tejpovacími páskami. Pásky mi nalepila Silvia, fyzioterapeutka z Dukly, aby ulevila zánětu v ruce. Tono pásky detailně studoval a zeptal se, jestli bych nemohla přijít a tejpování mu ukázat? Slíbila jsem mu, že ano. Po sedmi letech jsme s Tonem navázali tam, kde jsme skončili. Budeme fotit.

18. květen 2011, 20:45

Večerní setkání se strýčkem Míšou bylo také neuvěřitelné. Kdo Rádio 1 poslouchá, tak ví, že strýček Míša má čtecí pořad a také něco na způsob bazaru. Jeho "čtecí knížkový pořad" je můj oblíbený, protože literaturu miluji a neustále se pohybuji mezi několika rozečtenými knihami najednou. Proto jsem se na Strýčka Míšu těsila a nezklamal. Setkání a povídání bylo báječné. Hodina uběhla ani nevím jak. Po pořadu jsme si slíbili, že se určitě uvidíme. Strýček Míša by rád vyzkoušel veslování. A já? Já se ho musím zeptat, jak se mu daří jeho rajčata.

19. květen 2011, 14:30

Jsme uprostřed tiskové konference, kterou pro nás uspořádala kosmetická společnost z Krásné Lípy. Zaujal je náš projekt a rozhodli se nás podpořit. Odprezentovaly jsme naše představy, Denisa povídala o procesu hubnutí a já jsem vysvětlovala spolupráci na dálku s Larrym. Bylo to velmi milé setkání. (ukázka na: http://www.sport.cz/clanek/186647-skifarka-nachazelova-nasla-partacku-se-kterou-chce-na-olympiadu.html

Květen 2011

Uvědomila jsem si, že jsem tam, kde jsem byla před několika lety. Pohlcena sportem, který je pro mě uměním a životní filozofií zároveň a obklopena lidmi se kterými chci být. Řízením osudu se mi do života"náhodně" vracejí. Za týden máme s Denisou naše první společné závody v Mnichově. Ještě předtím, než odletíme za Larrym a Davem do USA však musím vidět sochaře z Letné a spisovatele Josefa. Návrat bude dokončen.