Volební bizár ukazuje na bezradnost české politiky
Ono je těžké vymyslet (a zaplatit!) dobrou kampaň, je těžké přijít s hesly, která by měla hlavu a patu. A tak jsou ulice plné prázdných slov a nicneříkajících slibů. Prostě to nějak uděláme. Bude líp, my si na to posvítíme, uděláme pořádek, bla bla bla ad nauseam.
Kde chtějí být kandidáti konkrétnější, vytasí se s konečným řešením. Prostě je vyženeme. Bezďáky z ulic, feťáky od (do?) škol, nepřizpůsobivé asi do koncentráků. Jako kdyby problémy bezdomovectví, drog, nezaměstnanosti a sociálního vyloučení měly jednoduché a hlavně okamžité řešení. Nemají. Nikde na světě.
Jsme v situaci, do které jsme se dostali vlastní vinou. Politiku považujeme za zdiskreditovanou hru kmotrů, v kurzu je nepolitika. A tak dáváme prostor nejrůznějším uskupením bůhvíjak poslepovaným, která spojuje osoba lídra a neurčitý pocit nespokojenosti a naštvanosti na všechno, nebo skupinám lidí, kteří kromě zájmu o danou obec nemají společného vůbec nic, natož pak koncepci nebo program. Nejsou členy politické strany, nemuseli svou pozici obhajovat v základních organizacích a na stranických konferencích, k nominaci jim stačí ochota jít do toho a potřeba naplnit kandidátku.
I politické strany zaujmou víc svými předvolebními trapasy než komunálním programem. Některé jako by zapomněly, že si voliči pamatují, jak radnicím vládly v uplynulých letech, a slibují řešení problémů, s kterými samy nedokázaly pohnout.
Jenže jednoduchá řešení od stolu neexistují. A pokud má někdo pocit, že existují, rychle zjistí, že nefungují. Lidská společnost je složitý mechanismus, jehož chod ovlivňuje mnoho faktorů. Všichni víme, jak těžké je řídit vlastní rodinu - udržet v ní dobré vztahy, zajistit její ekonomickou soběstačnost, ochránit ji před útoky zvenčí... řídit obec nebo stát je mnohem těžší, nežijeme ve vzduchoprázdnu, jsme součástí určitých struktur - politických, hospodářských, zeměpisných. Spoustu věcí nedokážeme ovlivnit, mnoho podmínek je daných a konsenzus se hledá velmi těžko, protože každý má jinou představu o tom, co je dobré a potřebné. A když do hry vstoupí lidské sobectví a chamtivost, stává se ze služby veřejnosti boj o moc a všechny předvolební sliby berou za své.
Česká společnost pořád čeká na spasitele. Na někoho, kdo všechno zvládne, vyřeší, napraví. Kdo shora zajistí blahobyt, dá lidem práci, vymýtí korupci a nepravosti. Kdo vyčistí ulice, vyřeší kalamitní dopravní situace, potlačí kriminalitu, naplní kasu státní i obecní. Politika je přece svinstvo, tak si s ní nikdo nechce špinit ruce. Na ty, kdo to přece jen zkusí, se pohlíží jako na kariéristy a vyžírky, kteří si chtějí nakrást.
Takové společnosti těžko nabídnout smysluplný program. Plácáme se ve všeobecné skepsi a marnosti z pocitu, že stejně nezmůžeme nic. Ani politické strany nevědí, jak z toho ven a bezradně tápou při hledání způsobů, jak a čím voliče oslovit. Proto k nám z billboardů nepromlouvají jasné vize, jen obecné fráze nebo nereálné sliby. Proto v diskusích nezaznívají přesvědčivé argumenty.
Ale už Neruda říkal, že bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádrů. Když na sebe vezmeme odpovědnost za vlastní život a místo, kde ten život vedeme, když pochopíme, že jediný způsob, jak něco zlepšit, je sami se pokusit o změnu, když se i ve veřejném životě budeme k ostatním chovat tak, jak chceme, aby se oni chovali k nám, pak se česká politika vymotá ze slepé uličky a nabere směr k lepší a spravedlivější správě věcí veřejných.
A nám ubyde důvodů k nespokojenosti a možná budeme ušetřeni alespoň některých bizarních kampaní a hesel. A protože zatím nikdo nevymyslel lepší způsob, jak s tím začít, než vyjádřit svůj odpovědný postoj hlasováním ve volbách, ať si každý, komu záleží na tom, kde žije, vybere ty, s jejichž názory nejvíc souzní, a vhodí jim o víkendu svůj hlas.
Markéta Demlová
Třicet stříbrných a jiné podružnosti
Milí maturanti, internetem jdou nářky, jak byly letošní maturitní písemky z češtiny náročné. Po letech, kdy jste se v potu tváře lopotili ve školních lavicích, vás čekal křest ohněm. Test však připomínal vraždění neviňátek.
Markéta Demlová
Tatínek superman a maminka... prostě maminka
"Co děláš, mami?" zeptal se mě nejmladší synek, když viděl, jak stojím na stoličce a rozebírám světlo nad zrcadlem v koupelně. "Spravuješ žárovku? Nevzpomínám si, že bych tě někdy viděl něco spravovat. To spíš taťku, ten to umí, ale tebe ne."
Markéta Demlová
Bohatého Ježíška
Tak jsme se zase dočkali. Nejšťastnější den v roce. Zábava, tanec a zpěv, ejaja, hopsasa, řekl by Ijáček. A dárky. A dobré jídlo. Cukroví. Stromeček. Svíčky. Týdny jsme sháněli, chystali, připravovali, vařili a pekli, aby ten dnešní den byl štědrý po všech stránkách. Ale opravdu po všech?
Markéta Demlová
Běhám. S tyčkami.
Na svých výbězích do přírody moc lidí nepotkávám, jen tu a tam pejskaře (moc děkuji všem ohleduplným, kteří si psa přivolají k noze a počkají, dokud nepřeběhnu, nerada bych se vracela z běhu s otiskem chrupu rozverného vlkodava na lýtku). Nedávno jsem ovšem narazila na dědečka s chlapečkem na procházce. "Dědo, proč má ta paní ty tyčky?" zeptal se kluk. A než děda stihl zareagovat, odpověděl si sám: "Asi už nemůže. Asi ji bolej' nohy."
Markéta Demlová
Tohle řemeslo není pro každýho
Dnes má svátek svatý Jeroným, který přeložil bibli do latiny. Díky tomuto počinu se stal patronem překladatelů a i na jeho počest se dnes slaví Mezinárodní den překladu. Českou překladatelskou komunitou před prázdninami zahýbal článek Kristýny Mališové Tohle řemeslo není pro mladý, v němž mladá překladatelka popisuje svůj typický pracovní den. S velkou upřímností a naivitou líčí překladatelskou profesi jako mizerně placenou činnost, kterou může dělat skoro každý, kdo umí nějaký cizí jazyk. Stačí mít po ruce internet a občas si vypomoct překladačem na Googlu. Odborných znalostí netřeba, a protože konkurence je obrovská, bere se každá zakázka, která (bohudíky) přijde, bez ohledu na to, jestli mám k překladu z příslušného oboru náležité znalosti. Po dni plném namáhavé práce autorka článku uléhá s pocitem, že "tohle řemeslo není pro mladý", protože si za celý den vydělala sotva na slanou vodu a až bude muset živit rodinu, nebude si moci tento "luxus" dovolit.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Taxikáři říkal, že postřílí několik lidí. Policie u duševně nemocného našla pušky
Psychiatrický pacient si na internetu koupil tři funkční historické brokovnice a tvrdil, že je...
Odbrzděná dodávka se zmrzlinou vjela do davu dětí, několik je vážně zraněných
Na západě Kyrgyzstánu najela během kulturní akce do davu desítek dětí ve věku od 9 do 16 let...
Poslanci mohou jednat i přes noc, ANO a SPD odmítají výpověď bez důvodu
Přímý přenos Poslanci mají začít projednávat úpravu zákoníku práce. Stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš...
Bez krytí celníky by Březinova skupina nefungovala, řekl žalobce v závěrečné řeči
Soudní projednávání vynášení informací z Celní správy členům tak zvané lihové mafie se dnes dostalo...
Prodej rodinného domu s nádhernou zahradou, obec Milíčovice, 10 min od Znojma
Milíčovice, okres Znojmo
3 900 000 Kč
- Počet článků 76
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 7773x