Tuhle otázku jsem si pokládala dost často těsně před tím, než jsem odeslala přihlášku na Akademii žurnalistiky a nových médií. Nemůžu říct, že novinařina byla mou vysněnou prací už od dětství. To vůbec. Chtěla jsem být princeznou, letuškou, profesionální manželkou, a až později spisovatelkou či novinářkou.
Jedním z hlavních důvodů je čeština, kterou miluji a už od začátku střední byla mým nejoblíbenějším předmětem. Ráda čtu knihy, také mě v mnoha směrech inspirují. Pro ostatní bylo na škole psaní slohů doslova noční můrou a já jsem si to naopak plnými doušky užívala. Mám velkou představivost a dost často sním, takže jsem začala psát různé povídky a příběhy, které jsem přidávala na internet a začaly se objevovat první pozitivní komentáře a hodnocení. To mě hnalo stále dál. Pomalu ale jistě jsem si začala v hlavě plánovat, že žurnalistika či publicistika je ta cesta, kterou se chci vydat. A tak jsem si podala přihlášku na pár škol s tímto zaměřením a určila jsem si směr.
Dalším z důvodů byl seriálový příběh Carrie Bradshaw, která v seriálu Sex ve městě psala svůj sloupek do New York Times. Stala se mým velkým vzorem, protože dělala mou vysněnou práci. Psát o mužích a vztazích a podobných věcech do novin či časopisu by mě bavilo ze všeho nejvíc. A k tomu si ve volném čase psát knihu, kterou budu moc jednou pod svým pseudonymem vydat a okouzlit tak celý svět.
Psát každodenní zpravodajství by mne nenaplňovalo tolik, jako psaní do lifestylového časopisu. Chtěla bych, aby si lidé četli mé články pro radost, pobavení nebo ponaučení. Aby si záměrně koupili časopis kvůli mé dvoustraně. Ne z důvodu toho, že si každý den již 12 let kupují MF Dnes a čtou zprávy bez zamyšlení nad autorovým postojem či názorem.
Práce v médiích mi přijde zajímavá hlavně tím, že ovlivňuje velkou skupinu lidí. Lidé stále víc a víc touží po informacích ze všech koutů světa. Chtějí vědět o všem, co se kde děje a šustne. A být tím, kdo informace zpracovává a podává dál, mi přijde naprosto dokonalé. Celý život potkávat významné osobnosti, účastnit se společenských událostí na světové úrovni, mít přehled o dění ve světě a být schopný to prodat dál, většině pozemšťanům, je obrovská moc. A za tím vším je nekonečná práce, po které mohu pít kávu a kouřit cigaretu u pracovního stolu a u toho klábosit s kolegy. Tak si představuji ideální spojení povolání a koníčků.
-V-
