Dnešní příspěvek vznikl tak nějak z nutnosti. Při psaní knihy o Vladimíru Menšíkovi jsem se dostal do začátku šedesátých let. V této době se událo něco, s čím Vladimír Menšík nepočítal, ale co logicky muselo nastat.
Dnešní příspěvek vznikl tak nějak z nutnosti. Při psaní knihy o Vladimíru Menšíkovi jsem se dostal do začátku šedesátých let. V této době se událo něco, s čím Vladimír Menšík nepočítal, ale co logicky muselo nastat. Má se za to, že nejpozději v roce 1961 ho opustila manželka Věra Menšíková, rozená Šimšová a s oběma dětmi (Petr - 6 let, Vladimíra - 4 roky) se z Prahy odstěhovala k rodičům do Brna. Zamyslíme-li se nad tímto stavem, jsme na rozpacích, jak Menšíkův vztah k rodině chápat. Pokud vím, o své první rodině se nijak zvlášť nezmiňoval, o své druhé (manželka Olga Strnadová) to bylo častěji. Menšík bavič, veselý a čestný člověk, ale zodpovědný? Zdá se, že zodpovědnosti se musel učit a pokud se jí neučil, přišla s přibývajícími léty a zhoršujícím se zdravotním stavem. Jen uvažuji, Menšíka jsem neznal a s nikým z jeho dosud žijících přátel jsem se na to zeptat nemohl. Co se týče jeho osobního života jsem stále odkázán na literaturu.
Slovy Jolany Matějkové, autorky prvního životopisu o Vladimíru Menšíkovi: "Viděno dnešníma očima: Laďa byl zábavný, ale nezodpovědný. O rodinu se moc nestaral." Otázkou zůstává, zda se Menšík o rodinu více zajímal alespoň v začátcích, kdy se Věra přistěhovala k němu do Prahy. Vzhledem k tomu, že bydleli ve společné domácnosti s tetou Žofií a její rodinou, mohla Menšíkově manželce tato společnost manžela a později i otce jejího syna Petra jistým způsobem nahrazovat. Ale jen zčásti, problémy s manželem se datovali už do doby jeho angažmá v Burianově divadle na Poříčí: "Jeho žena Věruška kolikrát přišla na malou vrátnici D 34, ptala se na svého muže a plakala - už zase nebyl tři dny doma."
Po návratu do Brna se opět opakovala situace z pražského bytu Na Slovanech, v ulici Podnásepní se jich tentokrát ve dvoupokojovém bytě tísnilo devět, jak později vzpomínal Petr Menšík. Dlouho tady ale nezůstali, podařilo se jim získat družstevní byt. Nedlouho předtím se Věra Menšíková s manželem rozvedla, a to v jeho nepřítomnosti (Vladimír Menšík o tom ani prý nevěděl). I když syn Petr vzpomínal, že se svými dětmi i s Věrou měl vždy výborný vztah, přesto je navštěvoval tak třikrát do roka , a to jen když měl cestu kolem. Vozíval hodně dárků, ale, podle mě, otce děti musely určitě postrádat.
U jeho druhé rodiny to už bylo lepší, i když se své bohémské povahy nezbavil, zdá se, že se trochu "zklidnil" a pokud se to tak dá říci usadil. Každopádně se druhý rozvod nekonal a manželství tak vydrželo až do Menšíkovy smrti v roce 1988.
Jaký máte názor vy?
