Kde je ta demokracie? Hanba, hanba! Sláva, sláva!

Úvodem ke článku bych možná k lepšímu nastavení atmosféry doporučil pustit si tuto výbornou písničku od Jarka Nohavici, která asi nejlépe dokresluje nynější povolební situaci. Hanba, hanba! Sláva, sláva

Hanba, hanba! Sláva, sláva!

Parlamentní volby skončily, prezidentské volby skončily a konečně by měl být klid. Zvítězil „nedemokratický“ kandidát zvolený „ne“- demokratickou části populace. Ta „jediná správná a slušná“ demokratická část naší populace neprosadila svého kandidáta. Byl to prý boj tzv. „Pražské kavárny versus vesničtí burani“. Boj těch slušných, umravněných, nenávidějících buranství, urážení druhých a hlásajících mravní nadhled, versus špína, hloupost, nevzdělanost, jednoduchost, a podobná jiná ostrá slova. Zde jen krátká vsuvka od autora. Já osobně neoznačuji ani jednu z těchto dvou skupin, tak jak je výše popsána, ale setkávám se s těmito názory. Z mé strany je to jen pro lepší dokreslení situace.

Člověk by měl pocit, že skupina těch, kteří prosazovali/prosazují ten vyšší princip dobra a hájící se principy prozápadními budou mít daleko větší pochopení pro výhru svého oponenta. Bohužel se zde ukazuje opětovně dvojí pohled na danou věc, podobně jako u Brexitu ve Velké Británii, nebo u voleb amerického prezidenta, kdy po referendu o Brexitu nastala situace, že najednou se začalo zpochybňovat referendum, že najednou vznikly petice o novém referendu, že referendum by se mělo zneplatnit nebo vytvořit nějaká nová verze apod. Tehdy se snažilo zneplatnit svobodné hlasování o odchodu, kde hlasovalo pro Brexit téměř 17,5 milionu osob (cca o 1,3 milionu více než pro setrvání, Brexit). Byl zde pokus zneplatnit 17,5 milionu hlasů! Jak by to asi vypadalo, pokud by situace dopadla opačně a brexitovští hlasující by navrhovali něco podobného? To by bylo pokřiku o nerespektování demokratických principů apod. Takto to ale bylo nějak „normální“. To, že to mohlo být zorganizováno jinak. To, že hlavní strůjce a vůdce Brexitu po vyhlášení výsledku téměř ihned rezignoval je příběh jiný… Podobná situace proběhla v Americe při volbě nového prezidenta Trumpa. Opět ten nenávistný křik, pokus o zneplatnění apod.

No a rok se s rokem sešel a situace zde je téměř na chlup podobná. Mediálně neuznávaný kandidát, západem proklínaný, kavárnou poplivaný, vyhrál. Zástupci „čistě prozápadního směru“ nepoučeni z nálad ve společnosti, které jsou mnohdy způsobeny spíše samotnou EU a neschopností téměř jakékoliv reakce nedávných předních představitelů států na daný vývoj v ní, „prohráli“. Prohráli z důvodu neschopnosti se poučit z chyb minulých, neschopnosti pochopit tu nerozhodnutou část voličů, kteří rozhodli o tom, kdo bude prezidentem. Ve vlastní sebestřednosti se potopili tak hluboko do myšlenek své hlavní pravdy, že zapomněli i na názory a pochybnosti jiných, těch nerozhodnutých. Přitom ta vize mnohých asi není špatná, ale již po staletí platí pravidlo, že pokud něco nedokážeš vysvětlit jednoduše, tak tomu prý nerozumíš. Tak jak tomu mohli porozumět ti nerozhodnutí? Proto prosím nenadávejme nyní té druhé straně, která si zvolila, jak si zvolila. Zlepšeme se do příště v komunikaci, vysvětlování a třeba i volbou kandidáta, kterého lidi budou chtít volit ne, že to není Miloš Zeman (Nechci pana Zemana), ale z důvodu, že bude mít jasný program, který hlavně bude umět vysvětlit tak, že ho všichni pochopí.